Moravská galerie v Brně si musí vystačit se zisky ze vstupného, což jí komplikuje další činnost

7. březen 2007

Nedostatek peněz komplikuje činnost Moravské galerie v Brně. Na nákup sbírkových předmětů má totiž jen zlomek sumy, kterou by potřebovala. V příspěvku, který dostává na činnost, prostředky na rozšiřování sbírek totiž vůbec nejsou zahrnuty. Takže s výjimkou opravdu mimořádných případů musí vystačit se zisky ze vstupného.

Výdaje za nákupy se tedy v posledních letech pohybují v průměru od pěti set tisíc do jednoho milionu. Optimální by byl až desetinásobek. "Abychom jaksi rozumně dostáli svým představám o dalším vývoji sbírek, tak ta optimální, řekněme, částka na rok je kolem čtyř, pěti milionů. Rozhodli jsme se pro některá řešení, pro některé priority. A co se týče dvacátého století, co se týče fotografie a co se týče grafického designu, kde máme nějaký systematický postup, tak se chceme zaměřovat na určité typy uměleckých děl od šedesátých let třeba do současnosti nebo na určité oblasti ve fotografii. A tam je potom nutné zvážit každou korunu, jestli prostě má její vydání smysl pro kvalitu celku té sbírky," vysvětluje ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.

Brněnská Moravská galerie ale umí hospodařit i s tím málem, co má, takže se v jejích sbírkách objevila celá škála zajímavých věcí. "Ať už je to zpětný nákup pěti kreseb z Veldmonovy sbírky za pomoci ministerstva kultury, podařilo se nám koupit pozůstalost fotografa Jana Svobody také za pomoci ministerstva kultury. V rámci naší vlastní akviziční činnosti jsme koupili klíčové experimentální filmy Dalibora Chatrného a Aloise Piňose, což je jakoby stěžejní experimentální práce vzniklá v Brně. Letos nákupní komisí prošly práce, například vzorky Saglové nebo obraz mladého umělce Josefa Bolfa, který jsme si vybrali velmi přesně a cíleně, takže to není tak úplně pesimistické," říká Marek Pokorný.

Spustit audio