Moravská galerie představuje ekologické fotografie

19. srpen 2007

Krajinářské fotografie vysoké umělecké hodnoty, obohacené o pohled vědce-ekologa. Tak lze ve stručnosti charakterizovat dílo brněnského fotografa Miloše Spurného. Jeho snímky nyní představuje Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně na výstavě nazvané "Mezi fotografií a ekologií".

Podle kurátora a autora fotografické sbírky Moravské galerie Antonína Dufka byl Miloš Spurný předchůdcem dnešních ekologů. "Byl zvláštním případem fotografa, který byl zároveň vědcem. A to se projevuje v jeho tvorbě, která je na jedné straně velice kultivovaná, ale na druhé straně to byl předchůdce dnešeních ekologů a do těch svých fotografií svým způsobem vkládal poznání o krajině tak, jak jí byl schopen poznat do daleko větší hloubky než běžní lidé, jak jsme třeba my."

Spurného snímky mají i dokumentární význam a zachycují dnes už zaniklá místa na Vysočině a na jižní Moravě pod Pálavou. "Těch fotografií pod Pálavou je tady celá řada, upozornil bych hlavně na jednu, na které najdete soutok Moravy a Dyje, který samozřejmě zmizel v novomlýnských nádržích," dodává Dufek.

Svědkem vzniku řady fotografií byla paní Věra Spurná. Se svým manželem absolovovala řadu výprav, co by řidička motocyklu. "Napřed jsme jezdili na kole, ale ten rádius dojetí je pochopitelně limitovaný, tak to potom byla padesátka Jawa, což bylo výborný, to už se dalo jezdit dál. A potom až za moc dlouho jsme koupili malého ojetého fiatas. Ale ono fotit krajinu se musí většinou pěšky, na kole nebo skutečně když tak tím pionýrem, protože z auta se to nedá," vypráví Věra Spurná.

Část výstavy tvoří panoramatické snímky, kvůli kterým si musel Spurný vlastnoručně vyrobit speciální foroaparát. "Tenkrát nebyly možnosti u nás koupit nějaký širokoúhlý aparát, tak se z překližek, z nějakého bazaru koupil starý deskový aparát, který měl výbornou optiku s určitým ohniskem a od třech metrů až do nekonečna měl krásně ostré snímky. Samozřejmě musel fotit při delší expozici na stativu, což většinou byla zase moje práce, že jsem měla tahat ten stativ, no a když potom ani to nestačilo, tak třeba dělal záběry dva nebo tři za sebou, které potom všelijak umě slepoval, aby byl ten záběr co nejširší, " vzpomíná Spurná.

Miloš Spurný chtěl za každou cenu zachytit krajinu, která se překotně měnila, většinou k horšímu, vzpomíná dál Věra Spurná: "To se snažil, protože věděl, že se to mění, a měnilo se to prakticky z roku na rok, krajina měla být produktivní pro zemědělství a k tomu se to muselo přizpůsobit. Někdy velice tvrdě."

K výstavě "Mezi fotografií a ekologií" je připraven zajímavý doprovodný program. Přiblížila ho mluvčí Moravské galerie Hana Laudátová: "Budou se konat studijní projekce, protože kromě toho, že Spurný dělal fotografie, tak byl i filmař. Především se jedná o jeho film Sbohem staré řeky z oblasti Nových mlýnů a právě do této krásné krajiny pod Pálavou povede jeden z výletů Moravské galerie, kde se také výletníci zastaví ve vinném sklípku na ochutnávku vín.

autor: gaj
Spustit audio