Moravanství pro ostýchavé: Jaký význam má dnes regionální identita?

„Co je to moravanství? Na tom se vlastně jednotliví autoři neshodnou,“ líčí regionální geograf z Masarykovy univerzity Petr Marek. „Moravskou identitu si můžeme představit ve třech složkách. V té první je to, že někde Moravu vnímáme včetně jejích hranic a symbolů. V té druhé, že se s Moravou můžeme nebo nemusíme ztotožňovat. A třetí složku já osobně nazývám moravanství – že pro tu Moravu něco můžeme dělat,“ doplňuje.

Čtěte také

Folklor je i o tom, že budu přemýšlet o krajině okolo sebe, říká ředitelka Nadace Veronica

Co lze pro Moravu dělat? Kromě otevřeného přihlášení se k moravské národnosti u cenzu nebo politického angažmá to může být i starání se o moravskou přírodu. Právě tímto způsobem k moravanství přistupuje platforma Folklore‘s not dead, která pořádá burzy krojů nebo stejnojmenné konference. Přináší na ně témata jako oživování starých tradic novým způsobem nebo udržitelnost a citlivost vůči životnímu prostředí.

Podle Heleny Továrkové z Nadace Veronica, pod kterou platforma spadá, totiž nelze oddělovat ochranu kulturních hodnot od ochrany těch přírodních: „Měly bychom je chránit úplně stejně, jako to děláme s lidovou praxí nebo tancem nebo zaplétání vlasů.“

Krásy krajiny, klimaskeptismus a bílé víno

„Bylo by krásné, abychom to, co slyšíme v písničkách, kolem sebe mohli dál vidět,“ stýská si Yvonna Gaillyiová, ředitelka sesterského Ekologického institutu Veronica. Poukazuje na to, že řada lidových písní opěvuje krásy krajiny, která ale mnohými průmyslovými i zemědělskými aktivitami trpí.

Moravskou krajinu přitom ohrožuje i klimatická krize. „Často se setkávám s klimaskeptismem. Lidi říkají, že vždycky bylo takové sucho,“ dělí se o svou zkušenost krajinný ekolog Vilém Jurek. „Jižní Morava ale bude na prvním místě dopadu klimatické změny. To znamená, že se tady postupně nebude dařit spoustě dřevinám, nebude se tady dařit ani polním plodinám, ve větším budou usychat lesy,“ varuje. Důsledkem může být i podle studie vědců z Czech Globe to, že podmínky pro pěstování vína – nyní natolik spjatého právě s jižní Moravou – se rozšíří na všechny české regiony. A že může klesnout kvalita aktuálně pěstovaného bílého vína.

Jsou to ale nejen vinohrady, ale i sprašové kopce na Hustopečsku, slaniska nebo bělokarpatské květnaté louky, ke kterým má Vilém Jurek silný vztah a vnímá je jako jednu ze složek moravské identity. Míní, že nikde jinde v Česku není tak pestrá krajina než na jižní Moravě.

Spolu s ním, s účastníky konference Folklore‘s not dead, ale i se sousedem vyvěšujícím moravskou vlajku, mluvila dokumentaristka Martina Pouchlá. Moravskou identitu zkoumá jako identitu, která není daná rodem, jazykem ani vzděláním, ale vztahem a péčí. Ptá se, co dnes může znamenat „moravanství“ – a zda si k němu může najít cestu i ona sama.

Celý audio dokument Moravanství pro ostýchavé si můžete poslechnout tady, na webu nebo v aplikaci mujRozhlas.