Monumentální pískovcové sochy Blanických rytířů můžete obdivovat v jeskyni u Rudky u Kunštátu

14. březen 2022

Bájní Blaničtí rytíři se stali předlohou pro neobyčejné monumentální umělecké dílo ukryté v jeskyni nedaleko Kunštátu na jižní Moravě. Na popud tamního zakladatele Sokola, podnikatele a vlastence Františka Buriana vznikla v lesním parku nejprve monstrózní pískovcová socha Tomáše Garrigua Masaryka, kterého střežil velký lev. U něj byla později vyhloubena umělá jeskyně, kde mladý sochař Stanislav Rolínek tvořil další sochy.

Několik set let stará pověst o armádě Blanických rytířů, kteří přijdou českým zemím na pomoc, až bude nejhůře, se stala předlohou mnoha uměleckých děl. Podle legendy měli být rytíři pod vedením sv. Václava připraveni k boji, tajně ukryti v útrobách hory Blaník, která se měla otevřít vždy na Velký pátek.

Prvním, kdo sepsal pověst o Blanických rytířích, byl Kosmas. Poté Dalimil a pak také Alois Jirásek. Bedřich Smetana ji zhudebnil a obrazem ji zachytil Mikoláš Aleš. Příběh se dotkl i poezie, například rukou Jaromíra Erbena. A jako dílo sochařské se pak mimo jiné objevuje právě i v lesích u Kunštátu.

Hnací silou bylo vlastenectví

I když je řeznictví od umění a sochařství poměrně vzdáleno, v osobě Františka Buriana se tyto oblasti spojily díky vlastenectví. Byl to právě on, řezník původem z Olešnicka, který se po vyučení tomuto řemeslu vydal na zkušenou do světa. Nejprve do Rakouska, pak do Itálie, Maďarska a procestoval i balkánské země. Po návratu začal podnikat, a protože jeho podnik vzkvétal, mohl rozvíjet i společenské aktivity. Byl zakladatelem Sokola v Kunštátu, jeho dlouholetým starostou a jako velký vlastenec se rozhodl zhmotnit tento svůj postoj i v krajině.

Takto v jeskyni odpočívají bájní Blaničtí rytíři, připraveni pomoci české vlasti v nejhorších časech

František Burian chtěl do tehdy zapomenutého městečka Kunštátu přitáhnout více pozornosti a rozhodl se, že vytvoří nedaleko Rudky monstrózní sochu Tomáše Garrigua Masaryka. Doslechl se o umění rodáka z nedalekého Bořitova, čalouníka a sochařského samouka Stanislava Rolínka, který jen za pomoci hasičské sekyrky a poloviny nůžek na stříhání ovcí u sebe doma vytvořil zdařilé sochy husitských bojovníků.

V roce 1928 tak Rolínkovou rukou vzniklo vlastenecké dílo z pískovce vysoké 14 metrů. Sochu doplnila ještě plastika velkého lva. Zajímavé je, že Rolínek na vlastní oči živého lva nikdy neviděl a sochu tak tvořil jen podle fotografií. Za druhé světové války byla ovšem na základě udání Masarykova socha zničena nacisty a do dneška se z ní dochovaly pouze boty.

Mladého sochaře trápila tuberkulóza

V roce 1929 začala v pískovcovém masivu hned u sochy lva vznikat umělá jeskyně, která se pro Stanislava Rolínka stala zároveň ateliérem, v němž zhmotňoval své představy o bájné armádě Blanických rytířů. Musel spěchat, protože jeho zdraví podlamovala tuberkulóza, která zavinila i jeho předčasný odchod do uměleckého nebe. I tak se mu podařilo dokončit několik soch v nadživotní velikosti, ať už se jedná o strážce jeskyně či jezdeckou sochu sv. Václava. Ta je zároveň nejzdařilejším dílem celého souboru.

Autor soch Stanislav Rolínek. Zanechal za sebou úžasné dílo. Jeho život předčasně ukončila tuberkulóza

V jednom výklenku jeskyně se sochařsky zapojil i sám mecenáš František Burian, který tak potvrdil i svůj talent vytvořením pomníku českým legionářům. Také ten byl ale německou armádou za druhé světové války zničen. V současnosti je v jeskyni k vidění jeho replika. Jiný malý výklenek pak zdobí pohádkový motiv, Sněhurka a trpaslíci. V jeskyni si tak přijdou na své i malí návštěvníci. Jeskyni také obývá několik netopýrů, kteří si v ní našli zimoviště v době, kdy bývá zavřená. Jedná se pravděpodobně o vrápence malé.

Ten, kdo by snad odolal respektu z obrovského kamenného lva a chtěl do jeskyně vstoupit, narazí na vstupní dveře. Ochotní průvodci je ale všem zájemcům rádi otevřou. Během března lze jeskyni navštívit o víkendech a o svátcích. V dubnu je otevřeno denně, kromě pondělí. Výjimkou je jen pondělí Velikonoční, kdy je taktéž otevřeno. Od května do konce října můžete Blanické rytíře obdivovat celý týden, opět kromě pondělí vždy mezi 9:00 a 16:30. Veškeré informace jsou dostupné na webu jeskyně.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.