Momenty z knižního veletrhu. V Moravské zemské knihovně byl zahájen festival Ahoj Brno! Echo Lipska

Výstava fotografií AHOJ Brno! Echo Lipska zachycující zásadní momenty březnového Lipského knižního veletrhu
Výstava fotografií AHOJ Brno! Echo Lipska zachycující zásadní momenty březnového Lipského knižního veletrhu

Ředitel MZK Tomáš Kubíček hovoří o festivalu navazujícím na Lipský knižní veletrh, vedoucí Českého literárního centra Martin Krafl o rezidenčních pobytech spisovatelů a překladatelů, ruská bohemistka a překladatelka Anna Agapova o svém pobytu v Brně.

Česká republika byla letos hlavní hostující zemí Lipského knižního veletrhu. Čeští autoři sem přijížděli s pozdravem a mottem „Ahoj Lipsko!“, které si návštěvníci i novináři oblíbili. O tom, že celý projekt prezentace české literatury na mezinárodní scéně byl mimořádně zdařilý, promluvil 26. září v Moravské zemské knihovně v Brně její ředitel Tomáš Kubíček. Právě MZK totiž projekt, jehož koordinátorem byl Martin Krafl, pořádala.

Nyní je v brněnské knihovně až do konce listopadu přístupná výstava fotografií vztahujících se k české účasti na Lipském knižním veletrhu a také výstava oceňované autorky knižních ilustrací Renáty Fučíkové, nazvaná Nejen Kafka. Obě výstavy jsou součástí festivalu Ahoj Brno! Echo Lipska, jehož podrobný program najdete na webu Moravské zemské knihovny.

Tomáš Kubíček na zahájení festivalu současně vysvětlil, že aktivita pořadatelů neskončila Lipským knižním veletrhem, ale pokračovala přesahem v dalších německojazyčných zemích: „České autory jsme přivezli do Rakouska i do Švýcarska, obsadili jsme všechny významné německojazyčné literární festivaly. To téma stále rezonuje i v článcích v německých periodikách. Velkou pozornost nám věnoval Frankfurter Allgemeine Zeitung. Když jsme otevírali velkou výstavu, která se věnuje Chartě 77, tak FAZ cítil potřebu toto téma opět dát na jednu z předních stránek přílohy Feuilleton.“ Jaké je to vítězství, být na první stránce FAZ, vysvětluje skutečnost, že tyto noviny o Lipském knižním veletrhu ještě nikdy nepsaly. A celé tři měsíce před tím neměly na první stránce žádnou kulturní zprávu.

Na Lipský knižní veletrh přijelo 55 českých autorů a autorek a Český národní stánek byl velmi navštěvován. Český rok v Lipsku bude ovšem zakončen až 9. listopadu, kdy v lipském Operním domě vystoupí Národní divadlo Brno s inscenací Janáčkovy Jenůfy.

K doprovodným aktivitám patří i to, že Goethe-Institut poskytl část prostředků na rezidenční pobyty realizované v rámci tohoto roku, kdy se pět českých autorů vydalo do Lipska a pět německých autorů zase do Brna. „Sesíťovaly se i autorské osobnosti,“ pochvaluje si Tomáš Kubíček.

Rezidenční pobyty

O tom, co jsou to rezidenční pobyty, hovoří vedoucí samostatné sekce Moravské zemské knihovny, Českého literárního centra, Martin Krafl: „České literární centrum se zatím v 95 % svých aktivit soustředí na prezentaci české literatury v překladu v zahraničí. Cílem rezidencí v České republice je, abychom sem přilákali překladatele, bohemisty, ale i literární experty, kteří potom mohou ve svých zemích přesvědčit nakladatele o tom, že máme co nabídnout.“

Nabídka rezidenčních pobytů není omezena žádnými hranicemi, tedy ani věkem, ani cílovým jazykem, ani tématem. Cílem je zvýšit počet knih překládaných do cizích jazyků. Od roku 2017 jsou nabízeny rezidence v Praze i v Brně. „Jsem moc rád, že se jich v Praze už zúčastnilo 35 rezidentů a v Brně 27, takže poměr je vyvážený,“ konstatuje Krafl. Rezidenti přijíždějí zejména z Německa, Polska, Francie, Itálie, Bulharska, Ukrajiny, Egypta a Sýrie. Nechybí ani zájemci z USA, Velké Británie nebo Japonska. Byli tak například přeloženi Šrutovi Lichožrouti do japonštiny, Hanišové Houbařka do španělštiny a Haškův Švejk do angličtiny. „V Praze jsou rezidenti ubytováni v překrásném bytě, který dává Českému literárnímu centru, potažmo Moravské zemské knihovně, k dispozici Nadace Jaroslava Foglara. Všichni rezidenti si to moc chválí.“

Čeští autoři a autorky mají podle Krafla z 95 % pravidelné zaměstnání, protože jen literaturou se neuživí. Je tedy důležité vytvářet jim prostor, ve kterém se mohou vymanit ze svých každodenních povinností, opustit na chvíli své rodiny a dovolit si luxus koncentrace na psaní. „Jedním z magických míst je klášter Broumov na česko-polské hranici. Broumov je zároveň kulturním a vzdělávacím centrem a jsme moc rádi, že České literární centrum zde už druhým rokem může nabízet měsíční rezidence,“ vysvětluje Krafl, „Čeští spisovatelé se zde mohou potkat se svými německými a polskými kolegy. Spolupracujeme na tom s Goethe-Institutem v Praze a Literárním domem ve Wroclawi. Během léta také odjíždí do Broumova vítěz Magnesie Litery.“

Čeští autoři a autorky vyjíždějí i do zahraničí, a tak mohl například pobýt měsíc v Paříži vítěz Ceny Jiřího Ortena Jan Škrob, u jezera Wannsee byli spisovatelé Tereza Semotamová a Jan Němec.

Příliš hlučná samota Anny Agapové

Nedávno byla naopak na rezidenci v Brně ruská bohemistka a překladatelka Anna Agapova. Je vítězkou překladatelské soutěže o cenu Susanny Rothové, v Rusku vede blog Příliš hlučná samota, věnovaný současné české literatuře, a na konci roku 2018 vydala ruský překlad románu Anny Bolavé Do tmy. Jak se k české literatuře dostala? „Studovala jsem rusistiku na Petrohradské státní univerzitě a moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku. A když jsem si měla ve čtvrtém ročníku v rámci studia vybrat nějaký slovanský jazyk, tak jsem si zvolila češtinu,“ vzpomíná Agapova. Na oslavě českých Vánoc, kam byla pozvána, se pak dověděla, že v Olomouci je možné absolvovat doktorské studium a že by se tam mohla zabývat i překladem.

Během svých studií v Rusku se Anna Agapova dostávala spíš ke klasické české literatuře, ale zážitkem pro ni byla kniha Michala Viewegha Báječná léta pod psa. Do roku 2014 tvořila podle ní z českých knih překládaných do ruštiny pouhou čtvrtinu současná literatura. „Mnoho lidí o české literatuře moc neví,“ přiznává ruská bohemistka, „ale snažím se tu situaci změnit.“ Během rezidenčního pobytu v Brně se setkala s Markem Šindelkou, jehož knihu Mapa Anny překládá, a začala poznávat brněnskou literární scénu, o níž celé září psala na svém blogu Příliš hlučná samota. K dalšímu překladu si vybrala čerstvě vydaný román Jana Němce Možnosti milostného románu.

Spustit audio

Související