Molybden z potravin tělu stačí. Nejsme v Íránu

11. říjen 2018

Posluchačka našla ve složení potravinového doplňku látku nazvanou „molybdát sodný“ a chtěla by vědět, k čemu je dobrá. Víte o tom, že i vy máte v těle molybden?

Z hlediska medicíny se molybden řadí mezi tzv. mikronutrienty, tedy mezi látky, které v lidském těle hrají určitou roli, ale vyskytují se v něm v malém množství. Někdy se jim také říká stopové prvky.

Konkrétně molybden je součástí některých enzymů, nacházejích se nejen v lidském organismu, ale i v tělech mnoha rostlin a živočichů. Tyto enzymy slouží jako katalyzátory tzv. redoxních reakcí a hrají důležitou roli například v metabolismu aminokyselin obsahujících síru nebo tzv. heterocyklických sloučenin.

Odkud tělo molybden získává?

Hlavním zdrojem molybdenu pro člověka jsou potraviny - například obilniny, oříšky, vejce, okurky, slunečnicová semínka, čočka nebo zelené fazole. Ještě více ho najdeme v hovězích, vepřových nebo skopových játrech, případně v ledvinách.

Co je molybden a k čemu je nám dobrý

Molybden je poměrně vzácný, velmi tvrdý stříbřitě lesklý kov, který našel uplatnění v řadě průmyslových odvětví. Jeho roční celosvětová spotřeba činí skoro 300 tisíc tun.

Využívá se hlavně k výrobě speciálních ocelí pro velmi namáhané součásti strojů. Své uplatnění nachází při výrobě zbraní, ozubených kol, vrtných nástrojů, ale také některých součásti motorů, letadel nebo třeba elektroniky. V petrochemickém průmyslu se pak molybdenu využívá u některých speciálních katalyzátorů.

„Molybdát sodný“ je patrně špatný překlad z angličtiny (sodium molybdate) a správný český název látky zní molybdenan sodný. Jedná se o sodnou sůl molybdenu (Na2MoO4), která se používá v zemědělství jako součást některých speciálních umělých hnojiv, například pro pěstování brokolice nebo květáku. V potravinářském průmyslu se pak využívá pří výrobě potravinových doplňků.

Jak se projevuje nedostatek molybdenu?

Odborníci objevili v oblasti táhnoucí se od severní Číny až po Írán zvýšený výskyt rakoviny jícnu, který je dáván do souvislosti s významně sníženým obsahem molybdenu v půdě a následně také v místních zemědělských plodinách.

V lékařské literatuře jsou také popsány případy nedostatku molybdenu u některých pacientů po dlouhou dobu závislých na tzv. úplné parenterální výživě, tedy u těch, kteří dostávají veškerou výživu přímo do krevního řečiště. Proto se do umělé výživy přidávají stopová množství molybdenu.

Může škodit nadbytek?

Za běžných podmínek se nadbytku molybdenu bát nemusíme. Riziko představují jen místa, kde se molybden těží a zpracovává, jako jsou třeba metalurgické závody. Lidé vystavení vyšším dávkám molybdenu trpí obvykle nespecifickými symptomy, jako jsou chronická únava, bolesti hlavy nebo bolesti kloubů.

Kolik molybdenu dostáváme do těla?

Podle studií, které analyzovaly obsah molybdenu v potravě obyvatel několika evropských zemí, dostáváme denně do těla zhruba 58 až 157 mikrogramů molybdenu, což je více, než činí doporučení odborníků.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém stanovisku uvádí, že adekvátní denní příjem molybdenu pro dospělé činí 65 mikrogramů denně. Podle odborníků tento příjem postačuje i pro těhotné nebo kojící ženy. Z toho vyplývá, že v Evropě se rozhodně nedostatku molybdenu v potravě bát nemusíme a není tedy potřebné ho do těla dodávat více prostřednictvím potravinových doplňků.

autoři: Vladimír Šťovíček , Miroslav Šuta
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

Zprávy z iROZHLAS.cz