Moja karta. Turisté na jihu Moravy získají nové výhody, loni jich přijelo skoro 10 milionů

Oproti tomu data mobilních operátorů odhalí i jiné návštěvníky mimo hromadná ubytovací zařízení. „Mobilní data dokáží zachytit i část poptávky, kterou standardně neznáme. Máme informace o individuálních ubytovacích zařízeních nebo o zařízeních, která mají nekomerční charakter, když někdo přijede za známým či příbuzným,“ vysvětluje autor analýzy Martin Šauer z Katedry regionální ekonomie z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Letos budou mít také turisté k dispozici nové informační centrum Brna i Jihomoravského kraje. Dělníci ho právě staví v Zámečnické ulici u náměstí Svobody v Brně|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Anebo operátoři zaznamenají i ty lidi, kteří v regionu nespí vůbec a jsou takzvaní výletníci. Těch loni byly asi dvě třetiny, méně turistů v regionu přespává. Tento poměr chce krajská centrála cestovního ruchu změnit. Nabídne kvůli tomu lidem návštěvnickou kartu, jmenovat se bude moravsky Moja karta. „Každý návštěvník, který bude ubytovaný v partnerském zařízení, tak bude mít zdarma k dispozici turistickou kartu, kterou může používat na domluvených místech. Cílem je motivovat návštěvníka, aby na jižní Moravě strávil víc času a poznal toho ještě více,“ popsala ředitelka centrály Martina Grůzová.

Moja karta umožní třeba levnější vstupy na památky a další výhody. Cílem je přimět turisty se v regionu ubytovat, strávit více dní, utratit víc peněz. Jak to přesně bude fungovat, oznámí centrála před začátkem turistické sezóny.

Odkud lidé přijíždějí?

Z analýzy dat mobilních operátorů taky vyplynulo, že oficiální počty návštěvníků uváděných úřady jsou zhruba čtvrtinové oproti realitě – tedy tomu, co ukazují data operátorů. Z mobilů jde taky vyčíst odkud lidé přijeli. „Máme informace o geografickém původu návštěvníků, což ze statistického úřadu nemáme. U těch domácích jsou to kraje, v případě zahraničních jsou to jednotlivé státy. Operátoři taky mají své algoritmy, aby definovali účastníka cestovního ruchu, který vykonává nepravidelné cesty,“ dodává Šauer. V datech tedy nejsou zahrnutí lidé, kteří do regionu jezdí třeba s týdenní pravidelností. Nejsou to turisté, můžou třeba přijet do města na velký nákup.

Výletníků jezdí na jih Moravy nejvíc z okolních regionů a Slovenska, Rakouska a Polska. Naopak turistů, kteří se v kraji ubytují a nejsou z regionu, jezdí nejvíc ze Středočeského kraje a Prahy nebo Moravskoslezského kraje, nejméně z Karlovarského kraje. Rakušané se zase ubytovávají méně častěji než Slováci, Poláci a Němci. Návštěvníků z tuzemska je obecně víc než z ciziny – a přibývá postupně třeba Jihokorejců.

Lepší cílení na turisty

Turistické a destinační agentury díky takové podrobnosti dat můžou lépe cílit marketingové kampaně na dané regiony. Vědí, odkud lidé a kam jezdí, kolik dní tam stráví, do jakých oblastí postupně míří. „Když vidíme, že turisté cílí třeba na Pálavu, tak si řekneme, že je chceme vytáhnout ještě na Slovácko, a můžeme na ně cílit tím, co tam nabízí. Že můžou zažívat to stejné, ale můžou bydlet v oblasti, která není tolik přetížená a nabízí další atraktivity, které ještě nepoznali,“ objasňuje Grůzová.

Vinné sklepy v Petrově na Hodonínsku, kde se točila celá řada scén ze seriálu Slovácko sa nesúdí|foto:Michal Sladký, Český rozhlas

V hlavní sezóně vede mezi turisty Pálava a Lednicko-valtický areál, celoročně je stále oblíbenější samotné Brno, kde tuzemští turisté nejčastěji stráví jednu noc. Nejdelší pobyty českých turistů podle operátorů vykazuje Znojemsko a Podyjí nebo Moravský kras. Cizinci míří na jednu noc nejčastěji na Pálavu, týden jich pak nejvíc stráví v Moravském krasu.