Množství oxidu uhličitého změří v Brně nová stanice, vznikla na střeše hvězdárny

Brněnská stanice patří k síti podobných zařízení, které se nacházejí v různých typech ekosystémů na českém území. Najdeme je například ve smrkovém, bukovém nebo lužním lese, na louce a v mokřadech.

„Jedno naše pracoviště Centrum výzkumu globální změny se zabývá výzkumem výměny skleníkových plynů mezi biosférou a atmosférou. Za tím účelem vybudovalo síť stanic v nejrůznějších typech ekosystémů. V portfoliu jim doposud chyběl městský systém,“ vysvětluje předseda Akademie věd Jiří Drahoš, proč stanice v Brně vznikla.

Lidé výsledky měření průběžně uvidí na monitoru umístěného v brněnské hvězdárně. Data budou dostupná také na internetu.

„Všechny tyto kapky v moři nakonec mohou ovlivnit chování populace. Považuji to za velmi dobrý krok. Je to také určitá propagace vědy, jak ukázat lidem, co takováto pracoviště dělají a čím praktickým se mohou zabývat,“ dodává předseda Akademie věd.

Množství oxidu uhličitého v atmosféře narůstá podle odborníků od průmyslové revoluce. Sílí i skleníkový efekt planety, a pravděpodobně tak dochází ke změnám klimatu.

Společnost se proto stává zranitelnější zejména vůči extrémním výkyvům počasí, jako jsou povodně nebo sucha.

„Extrémní povodně, vlny veder nebo bouře je třeba nejen monitorovat, ale i předvídat. Systém měřících stanic Centra výzkumu globální změny Akademie věd slouží k získávání dat, vytváření modelů a k možné predikci kritických atmosférických jevů,“ přibližuje Drahoš.