Mlýn ve Slupi stále pohání voda. Unikátní expozice provádí historií mlynářství na českém území

Dvě století patřil k největším vodním mlýnům na Moravě. Čtyři mlýnská kola dodnes pohání mlecí stroje, dnes však už jen na ukázku. Mouka se tu nemele už několik desítek let. Celá unikátní stavba s funkčními stroji je velkou expozicí mlynářské techniky.

8 fotografií

Stavitelem a prvním majitelem mlýna byla s největší pravděpodobností církevní vrchnost ženského kláštera cisterciáckého řádu v Oslavanech u Brna. Nicméně první skutečně doloženou písemnou zmínkou o místním mlynáři a tedy i samotném mlýnu je darovací listina zdejšího zádušního mlynářského bratrstva z roku 1512.

Když klášter zanikl, přecházelo vlastnictví mlýna mezi vrchnostmi. Nejdéle jej vlastnila hrabata z Althannu a to mezi lety 1609 a 1790. Během této doby prošel mlýn nejzásadnější stavební proměnou do renesanční podoby. V 16. až 18. století patřil slupský mlýn k největším na Moravě.

Model tzv. českého složení mlecího zařízení|foto:Zdeněk Truhlář, Český rozhlas

Roku 1810 přešel mlýn do vlastnictví svobodných mlynářských rodů, které v následujících přibližně 140 letech provedly další rozsáhlé stavební úpravy. Týkaly se především okolí mlýna a také modernizace strojů. Mouka se zde naposledy mlela patrně v roce 1951, ale ještě dalších šest let fungoval mlýn jako šrotovna. Po druhé světové válce připadl coby konfiskát rodině Juračkových. Ti mlýn vnesli jako družstevní podíl do JZD a roku 1970 ho darovali státu. O šest let později převzalo mlýn pod svoji správu Technické muzeum v Brně.

Unikátní stavba i expozice mlynářství

Vodní mlýn ve Slupi upoutá na první pohled svojí monumentálností. Patří k nejvýznamnějším a architektonicky nejpozoruhodnějším stavbám svého druhu v České republice. Původní zařízení mlýna se sice nedochovalo, Technické muzeum v Brně v něm ale vytvořilo expozici, která návštěvníky provede vodní mlynářskou technikou na našem území. K vidění tak je staročeské složení mlecího zařízení, dále tzv. kašník, amerikánské a také válcové mlecí zařízení.

Většinou bohatě zdobená moučnice sloužila k zachytávání hladké mouky|foto:Zdeněk Truhlář, Český rozhlas

Součástí prohlídky je také expozice Vývoj mlynářství, za kterou brněnské Technické muzeum získalo v roce 2009 první cenu v kategorii Muzejní počinu roku v soutěži Gloria Musaealis. Za zmínku stojí i Krhovicko-jaroslavický náhon o délce přesahující 30 kilometrů, který je rovněž technickou památkou.

Typickým zvukem mlýna je klapot hasačerta

Mnoho lidí má za to, že typickým zvukem pro vodní mlýn je plácání lopatek vodního kola o hladinu vody v náhonu. Ve Slupi se ale můžete na vlastní uši přesvědčit, že ten skutečný a opravdový mlýnský klapot má na svědomí tak zvaný hasačert. Není to žádný pekelník, jak by se podle názvu mohlo zdát, ale vysévací mechanismus na mouku, který je součástí vnitřního soustrojí. Ostatně většinu strojů můžete při návštěvě mlýna vidět a slyšet v chodu.

Každé lopatkové kolo má svůj náhon a svoje stavidlo. Mohla tak být z provozu odstavována podle potřeby|foto:Zdeněk Truhlář, Český rozhlas

Vodní mlýn ve Slupi nedaleko Znojma je otevřený od dubna do října, každý den kromě pondělí. Prohlídky se konají každou hodinu od 9:00 do 16:00 (včetně), mezi 12:00 a 13:00 je polední pauza.