Mluvit japonsky je celkem snadné, ale písmo – to je bolest, přiznává japanolog Mikeš
Japonsko patří mezi jeho lásky a náklonnost je natolik silná, že nějakou dobu žil se svojí rodinou v japonském Kjótu. A do budoucna nevylučuje, že by si to zopakovali.
„Moje láska k této zemi se začala postupně rodit na střední škole. Jsem z generace, která měla možnost se setkávat s japonskou pop-kulturou – nejen skrze filmy, ale třeba i komiksy. Dříve lidi Japonsko zajímalo většinou z pohledu duchovní oblasti. Pak jsem zaznamenal vlnu zájmu o tamní vyspělé technologie. Ale pro moji generaci už vznikl ten první kontakt jinak. A protože jsem vždycky měl rád cizí jazyky, začal jsem se učit japonsky,“ vypráví a zároveň dodává, že mluvit japonsky je celkem snadné, ale písmo – to je prý bolest.
Během studia se zabýval také starou japonskou literaturou a jejím odrazem v současné kultuře. Přednáší také na vysoké škole. „Jsem rád, že je o přednášky zájem. Studenti už přicházejí s jasnou představou, co chtějí, jsou to většinou také ‚srdcaři‘. Hlásí se nám stovky zájemců, to mě naplňuje.“
Život v zemi vycházejícího slunce
Markova žena Johanka o jejich pobytu zveřejňovala zápisky, které vtipným způsobem popisovaly obtíže i radosti. „Bydleli jsme v univerzitním domečku, tak jsme mohli poznávat místní život. V zimě jsme tam trošku mrzli, protože domy jsou postaveny z lehčích materiálů, nemají topení a vyhřát místnost můžete jedině přes klimatizaci, což není moc příjemné. Proto mají místní spoustu ‚vychytávek‘, o kterých jsme u nás nikdy neslyšeli.”
Japonština rozlišuje mnohem více úrovní zdvořilosti a úcty, v češtině máme ekvivalent pouze v tykání a vykání. „V Japonsku všude platí, že ‚náš zákazník, náš pán‘, ale jinak je naše představa o místní zdvořilosti zkreslená,“ doplňuje Marek Mikeš.
Jaké jsou naše nejčastější stereotypy a předsudky, které o Japonsku máme? Co patří mezi oblíbená místní jídla? Vypráví si Japonci vtipy? To si poslechněte v rozhovoru s Janou Kobylinskou.
Související
-
Chybí nám japonská zdvořilost. Naučili jsme se lhát, řekl před smrtí jezuita Armbruster
Ludvík Armbruster vyrůstal v rodině, která do kostela nechodila, přesto se ve dvaadvaceti letech stal řeholníkem a následně i knězem.
-
V Botanické zahradě je nejoblíbenější Japonská zahrada. Na podzim se rozzáří, zve k návštěvě ředitel
Štěpánka Duchková si tentokrát pozvala ředitele Botanické zahrady Praha Bohumila Černého. Rozpovídal se třeba o tom, co návštěvníky v zahradě na podzim čeká.
-
Nejen Haruki Murakami... Sedm literárních příběhů z Japonska
V době konání letních olympijských her v Tokiu uvádíme povídky japonských autorů. Účinkují František Derfler, Ivan Řezáč, Miroslav Táborský a další.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
