Miroslav Vlček píše o studiu na brněnských vysokých školách

Autor ve své úvaze vychází z dělení studentů podle sociologa profesora Iva Možného na samochodky a minimaxy.

„Studenti samochodky studují tak nějak na vlastní pěst, zajímají se o obor, který studují, a dělají vše pro to, aby byli ve své oblasti co nejlepší. Na druhé straně jsou tu studenti minimaxové, kteří procházejí studiem s minimálním výkonem, aby maximálně jednoduše prolezli,“ píše Miroslav Vlček.

Profesor Možný podle něj za minimaxy považuje studenty, pro něž je v souladu s představou, kterou získali z televizní popkultury, univerzita jen jedna velká párty, ze zkoušek jim stačí nejnižší známka, s níž dokončí studium, nedocházejí na předměty, které je nezajímají, zkrátka dělají vše pro to, aby školu zvládli s co nejmenší námahou.

Miroslav Vlček se domníval, že řešením by mohlo být snížení počtu studentů jednotlivých oborů: „Je-li kromě vás v kurzu zapsaných jen pár dalších studentů, je vám trapné seminárku odfláknout, protože máte jistotu, že si ji vyučující skutečně přečte a v nejlepším případě se nad ní i zamyslí.“

Na základě vlastní zkušenosti však zjistil, že časem i hrozící hanba přestává být účinnou motivací. Studentům je totiž současně vštěpováno, že nejdůležitější je praxe a že vysoká škola je jen přestupnou stanicí na cestě do zaměstnání. I proto už v průběhu studia psal do školního časopisu, moderoval a časem i pomáhal s vedením univerzitního rádia. Nejde tedy o to, že by se studenti „flákali“, jak to vidí jejich učitelé, ale na samotné studium jim zkrátka nezbývá dost času.

Zajímá-li vás více podrobností k tomuto tématu, poslechněte si úvahu Miroslava Vlčka v sobotu 7. března v magazínu Zelný rynk.