Miroslav Marek, prezident Agentury Dobrý den: Touha po rekordu je lidskou přirozeností

Miroslav Marek a největší tradiční čapka T. G. Masaryka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Marek a největší tradiční čapka T. G. Masaryka

Ruské kotrmelcové kolo se na počátku devadesátých let stalo naším prvním světovým rekordem mimo sportovní oblast. U zrodu rekordu stál Miroslav Marek, který později založil s kolegy Agenturu Dobrý den. Ta vede českou databázi rekordů, vydává Českou knihu rekordů a ve svém muzeu v Pelhřimově představuje už přes pět set unikátních exponátů, včetně kolekce Zlaté české ručičky.

Před více než třiceti lety, když Miroslav Marek vymýšlel aktivity, jak zabavit středoškoláky, připravil pro ně i víkend rekordů. Samotného ho překvapilo, jak soutěživost funguje a potom to, podle jeho slov, šlo ráz na ráz až k prvnímu rekordu: „ V devadesátém roce jsme v Pelhřimově vytvořili první světový rekord. Bylo to tak zvané kotrmelcové ruské kolo, možná pro některé neznámý pojem. To stojí řada lidí za sebou v zástupu, ten první udělá kotrmelec, zůstane ležet na zemi, ale drží se za ruku toho, který stál za ním. Lidé se tak při kotrmelcích koulejí přes sebe, podobně jako se valí pás u tanku. No a my jsme se takhle dokouleli z Křemešníka, což je poutní místo a nejvyšší vrch na Pelhřimovsku s rozhlednou, až na dvanáct kilometrů vzdálené pelhřimovské náměstí. Dvanáct lidí se koulelo cestou necestou, jehličím a další terénem,“ přibližuje Miroslav Marek.

Kotrmelcové ruské kolo 1992

Xavera zajímalo, zda všichni zúčastnění rekord přežili, nebo měli cestou nějaké ztráty: „Ztráty jsme nezaregistrovali, ale každý ze zúčastněných přišel v průměru o pět kilo své váhy. No a tím to vlastně všechno odstartovalo. Později jsme byli pozvaní i na festival do Belgie. To už jsme se tak zdokonalili, že jsme byli schopni takhle přejet například auto,“ dodává Marek.

Muzeum rekordů Pelhřimov

Po prvním českém světovém rekordu mimo sportovní oblast začal Miroslav Marek a jeho přátelé spolupracovat s Guinnessovou knihou rekordů, registrovali další naše rekordy a připravovali český dodatek knihy. Nový vydavatel knihy ale o národní dodatky rekordů přestal mít zájem, a tak Česká kniha rekordů vychází jenom u nás. Má za sebou už šest vydání.

S registrací rekordů se začaly objevovat i zajímavé předměty, které pan Marek začal shromažďovat, nejprve doma. „Byly časy, před vznikem našeho muzea rekordů, kdy jsme některé ty exponáty měli doma v obýváku. Takže například, jako někdo jiný má doma v obývací stěně noty, ve skříňkách kytky nebo vázu, tak my jsme měli ve stěně nejmenší motorku. No a v bytě v paneláku jsme měli i přes dva metry dlouhou lžičku. Chvílemi to bylo opravdu složité,“ vzpomíná sběratel kuriozit a rekordů.

Kávovou lžičku ze dřeva, dlouhou 253 centimetrů, dnes mohou návštěvníci obdivovat v pelhřimovském muzeu rekordů. Je zde vystaveno přes pět set exponátů. K těm nejzajímavějším patří například kartáček na zuby dlouhý 3 metry a 5 centimetrů, hrnec na polévku s objemem 2 300 litrů nebo nejmenší motorka v České republice, velká jako láhev od piva, která jezdí rychlostí až 50 km v hodině.

Miniaturní Slovanská epopej byla vytvořena havraním pírkem

Je zde možné vidět i Slovanskou Epopej, ovšem 222krát zmenšenou. Jde o unikátní dílo akademického malíře Jan Jiřího Rathsama, který původní obrazy z velikosti 8x6 metrů zmenšil na velikost nálepky od zápalek. Nic na nich ale nechybí. Malíř je namaloval, jako poctu Alfonsu Muchovi, na stejných plátnech i stejnými barvami, jenom místo štětce musel použít havraní pírko.

Zlaté české ručičky

Kytary ze 17 tisíc sirek - expozice Zlaté české ručičky v Muzeu rekordů Pelhřimov

Samostatnou expozici, pojmenovanou Zlaté české ručičky, si v muzeu vysloužily unikáty zhotovené ze sirek. „My zde máme devadesát exponátů, které jeden jediný člověk slepil ze zápalek. Je mezi nimi například funkční kytara, na které při festivalu Pelhřimov – město rekordů, koncertoval pan Štěpán Rak. To je opravdové unikum, proto jsme expozici nazvali Zlaté české ručičky. Tomáš Korda, který je autorem exponátů, bohužel už nežijící rekordman, vytvořil v průběhu čtyř desetiletí těchto devadesát unikátů. Vložil do toho 63 310 hodin čistého času práce, což je to sedm let a dva měsíce, pokud počítáme dvacet čtyři hodin denně,“ uvádí Marek.

V blízké době budou v Muzeu rekordů Pelhřimově vystaveny nové exponáty. Budou to modely motorek. A proč jsou unikátní? To uslyšíte v záznamu celého pořadu.