Ministerstvo kultury vyhlásilo v Brně-Králově Poli novou památkovou zónu

Nově vyhlášená zóna zahrnuje především Slovanské náměstí, tam platí nejpřísnější regulace, stejně jako v okolí bývalého kláštera kartuziánů. O něco mírnější ochrana se pak týká okolních ulic směrem k fotbalového stadionu na Srbské a k Dobrovského ulici a taky bloků domů podél Purkyňovy ulice a Palackého třídy.

Čtěte také

Stavební úpravy na neorenesanční vile na Hlinkách v Brně i přes zákaz pokračují

Zóna má ochránit hlavně vnější vzhled domů tak, aby se stavby neměnily při pohledu z ulice. Regulace má zabránit bourání budov nebo jejich necitlivé přestavbě, což se v minulých letech v Brně dělo. A kritizovali to jak památkáři, tak ministerstvo kultury. „Nyní nastala situace, kdy budou popřeny ty fámy, které se v souvislosti se zónami objevovaly. Interiérů se regulace netýká. V případě, že lidé budou chtít dělat úpravy v domech nebo bytech, tak nemusí žádat památkovou péči o závazné stanovisko,“ ujišťuje ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Čtěte také

Brno-střed u ministerstva kultury rozporuje rozsah plánovaných památkových zón ve městě

Proti vyhlášení zón se postavila královopolská radnice a taky radnice Brna-středu, které se týká obdobná a právě chystaná regulace. Jasný názor na to nemělo ani bývalé vedení města Brna. Zástupci čtvrtí a politici namítali, že stačí ochrana jen několika oblastí a není potřeba vyhlašovat plošnou regulaci. A obávali se, že zóny budou mít negativní dopad na obyvatele a taky zvýší administrativní zátěž při povolování staveb nebo rekonstrukcí. To podle památkářů nehrozí.

Stovky domů budou opět chráněny

Královopolskou zónu vyhlásilo ministerstvo kultury 4. listopadu. Tu větší, brněnskou, chce resort stihnout v nejbližších týdnech. „Aktuálně se ministerstvo zabývá vypořádáváním obsáhlých námitek k vyhlášení Městské památkové zóny Brno, termín vyhlášení očekáváme do konce tohoto roku, případně počátkem roku 2023,“ potvrdila Českému rozhlasu mluvčí ministerstva kultury mluvčí Petra Hrušová.

Čtěte také

Brno roky řeší, jak zachránit stovky památek. Sami politici přitom žádají o bourání

Druhá zóna se týká širšího území města: jde o prstenec kolem už platné městské památkové rezervace, tedy historického centra Brna. A zahrnuje to taky území Pisárek, část Žabovřesk, ale i Zábrdovic nebo Husovic v Brně-severu. Plošná ochrana má obsáhnout i většinu ze stovek domů, které o památkovou ochranu přišly kvůli chybnému zápisu na památkový seznam koncem 80. let minulého století. O tom, že domy ochranu nemají, rozhodl definitivně Nejvyšší správní soud v roce 2020. Což byl impuls pro řadu majitelů domů, kteří je mohli začít snáz rekonstruovat nebo rovnou bourat.