Ministerstvo kultury spustilo prohlašování nových památkových zón v Brně

Nová plánovaná ochrana zasahuje za hranice současné městské památkové rezervace, to je zjednodušeně řečeno historické centrum Brna. Zóny proto zahrnují oblast Pisárek, Masarykovy čtvrtí, okolí Kraví hory i Veveří, ale taky Zábrdovice, část Husovic a Černých Polí, v městské části Královo Pole pak okolí Slovanského náměstí. Ochrana zahrnuje taky většinu ze čtrnácti set domů, které vinou třicet let staré chyby úředníků o památkovou ochranu přišly. Podle ministerstva kultury by postupné zapisování jednotlivých domů na seznam památek bylo přilíš zdlouhavé.

Celé znění návrhu je dostupné zde.

Čtyři různě přísné stupně ochrany

Stupně ochrany ukládají majitelům domů povinnosti postupovat citlivě při jejich rekonstrukci. Přísnější stupně ochrany označené písmeny A až D regulují nejen domy jako takové, ale třeba i úpravy veřejných prostranství a dřevin kolem domů, naopak nejnižší stupeň ochrany jen říká, že nová výstavba nebo rekonstrukce nesmí negativně ovlivnit okolní urbanismus. Regulace s písmenem D se týká pár oblastí, které samy o sobě nemají památkovou hodnotu, ale leží uvnitř zón, jejichž vzhled by nová výstavba mohla narušit.

Čtěte také

Nová památková zóna v Brně by měla platit v příštím roce. Ochrání hlavně fasády historických budov

Památkáři ujišťují, že se plánovaná regulace netýká interiérů domů, ale hlavně jejich vzhledu směrem do ulic. Zóny mají zabránit stále častějšímu bourání historických staveb anebo jejich přestavbě. Úředníci tak nebudou moct povolit novou výstavbu, pokud to neschválí památkáři.

„Na rozdíl od statutu kulturní památky, zóna se zaměřuje především na exteriér. Nepotřebuje tak nutně chránit konstrukce třeba v interiérech, jak je tomu v případě jednotlivě prohlášených kulturních památek,“ doplňuje náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.

Běžného obyvatele nebo majitele bytového domu by podle Ourody nová regulace neměla nijak omezit. Naopak problém to podle jeho slov bude znamenat pro developery, kteří plánují nějaký historický dům úplně přestavět, anebo zbourat a postavit nový v místě, kde to podle památkářů není vhodné.

Připomínkování návrhu

Ministesrtvo proces vyhlásilo zveřejněním na své úřední desce 20. prosince, lhůta na připomínky je 30 dní ode dne, kdy se tato informace objeví i na úředních deskách městských částí. Proti rozsahu zón dřív protestovali třeba zástupci čtvrti Brno-střed. Namítali, že vymezená oblast, i když s různými stupni ochrany, je příliš rozsáhlá a administrativně zatíží majitele nemovitostí, a že by stačilo památkově ochránit jen některé lokality. Připomínky mělo i vedení městské části Královo Pole.

Čtěte také

Brněnské čtvrti se neshodnou na nových památkových zónách ve městě. Proces může trvat i roky

„Městská část principiálně vyhlášení památkových zón podporuje, protože je tam urbanismus, který je v centrální části Králova pole vzácný. Jen jsme vždycky žádali, aby ta památková ochrana byla umírněná stavu objektů,“ doplňuje místostarosta Zbyněk Šolc z ODS, který je zároveň ředitelem Muzea města Brna.

Podle Šolce je důležité, aby pak běžní obyvatelé a majitelé domů dostali od úředníků nebo památkářů dobře a jednoznačně vysvětleno, čeho všeho se ochrana nemovitostí týká a které úpravy v domech budou podléhat schválení památkářů a které ne. Upřesnit by to v budoucnu mohl plán ochrany, který by ale musel zpracovat i vydat Krajský úřad Jihomoravského kraje, ovšem až poté, co zóny začnou platit. Ministerstvo kultury věří, že regulace bude vydaná v první půlce příštího roku. Náměstek ministra Ouroda ale připomíná, že resort chtěl s vyhlašováním zón začít už dřív, plán ovšem musel o nejméně půl roku odložit kvůli tomu, že se na podobě regulace neshodli představitelé města. Mezitím docházelo k dalšímu ničení architektonicky hodnotných staveb.