Milovníci zvěřiny, pozor na olovo! Z munice v mase může doputovat až do vaší krve

16. listopad 2018

Se zelím, nebo se šípkovou? To nemusí být jediný problém, který člověk řeší, když mu na talíři přistane divočák. Posluchačku zajímá, jestli nějaké riziko pro zdraví člověka nepředstavuje olovo ze zvěřiny. Tedy to, které se do masa dostává prostřednictvím olověných střel. Některé země už používání této munice zakazují. Rizika tu totiž jsou.

Mezi odborníky probíhá diskuze o vlivech olověných střel používaných k lovu už poměrně dlouho. Existuje dostatek důkazů, že v tělech zastřelených zvířat dochází k fragmentaci olověných střel. Za pomoci rentgenových snímků a laboratorních rozborů odborníci studovali jednak počet, velikost a rozmístění úlomků, ale také koncentraci olova v tělech ulovených zvířat. To se však podstatně liší v závislosti na použité munici a také na druhu loveného zvířete. V případě jelena nebo divočáka odborníci našli zvýšené množství olova v okolí střelné rány až do vzdálenosti 25 centimetrů od ní.

Výsledky testů olova ve zvěřině: Pozor na divoká prasata!

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v rámci hodnocení toho, jak jsou Evropané vystaveni olovu obsaženému v potravinách, shromáždil výsledky rozborů více než 144 000 vzorků potravin z členských států EU. Zpráva úřadu konstatovala, že skupinu spotřebitelů s vyšším vystavením olovu představují lidí s častější konzumací zvěřiny a také zvířecích vnitřností. Maso a vnitřnosti zvěřiny jsou také nejčastějšími komoditami, ve kterých odborníci našli extrémně vysoké koncentrace olova.

Vůbec nejčastěji jsou vysoké koncentrace olova patrné v mase divokých prasat. Přičemž nejvyšší hodnota, která byla zařazena do hodnocení, přesáhla limitní hodnotu pro vepřové maso více než 8 600krát. Nicméně v jednom extrémním případě byla u divočáka tato hodnota překročena dokonce více než 30 000krát. Ale vysoké hodnoty olova byly nalezeny také v játrech a ledvinách ulovených divokých zvířat.

Více zvěřiny na talíři – více olova v krvi?

Několik převážně skandinávských studií se zabývalo tím, zda má častější konzumace zvěřiny zastřelené olověnou municí vliv na hladinu olova v tělech jedlíků. Norská studie došla k závěru, že skupina lidí, kteří jedli zvěřinu zastřelenou olověnou municí alespoň jednou měsíčně, měla v průměru o 31% zvýšenou hladinu olova v krvi. Podobnou souvislost mezi konzumací zvěřiny a obsahem olova v těle nalezly také dvě nedávné studie ze Švédska a jedna z USA.

Zákazy olověné munice v Evropě?

Vzhledem k nebezpečnosti olova je v Evropské unii zakázáno přidávat ho do automobilových benzínů a přísně regulováno je olovo také v elektrických a elektronických přístrojích. Další regulace olova se týkají například nátěrových hmot, vodovodních trubek nebo bižuterie.

Přibývající množství informací o problémech, které způsobuje střelba olověnou municí v životním prostředí, vedla některé státy k omezení jejího prodeje. První zákazy jejího použití se týkaly chráněných oblastí, později pak mokřadů nebo jezerních oblastí.

V září 2018 zveřejnila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zprávu, která shrnuje dostupné poznatky o používání olova v civilní munici a ve sportovním rybářství. Zpráva kromě jiného konstatuje, že lidé pro svou zábavu každý rok vystřílejí ze svých pušek desítky tisíc tun olova, které zčásti končí v tělech zastřelených zvířat, zčásti v tělech poraněných zvířat, ale z největší části rozptýlené v životním prostředí kolem nás. Zpráva popisuje také negativní vlivy vystříleného olova na přírodu a popisuje i dostupné alternativní materiály. O tom jestli a v jakém rozsahu bude olověná munici k lovu regulována, rozhodnou v nejbližších letech politici.

Negativní vlivy olova na zdraví
Olovo je toxická látka, která má schopnost hromadit se v organismu a u které byly prokázány četné nežádoucí účinky na zdraví, konkrétně na játra, ledviny, nervový systém nebo červené krvinky. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila anorganické olovo mezi pravděpodobné karcinogeny do skupiny 2A. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal v roce 2010 zprávu panelu odborníků, podle které nejsou k dispozici důkazy o existenci tzv. prahové dávky pro negativní účinky olova. Proto nelze stanovit takovou dávku olova, která by pro lidský organismus byla bezpečná. Za kritický účinek odborníci považují v případě dětí tzv. vývojovou neurotoxicitu, tedy poškození vývoje mozku v dětství. V minulosti to byl nejsilnější argument pro zákaz přidávání olova do automobilových benzínů, protože se prokázalo, že děti vystavené vyšším dávkám olova z výfuků automobilů vykazovaly nižší IQ než děti z kontrolní skupiny. V případě dospělých odborníci považují za kritické účinky negativní vlivy na ledviny (nefrotoxicita) a na systolický krevní tlak.

Kolik olova máme v jídle a nápojích?

Hodnocení obsahu olova v potravinách v České republice, které pravidelně provádí Státní zdravotní ústav, uvádí, že hlavní zdroje olova pro průměrného člověka u nás představují pečivo, brambory, káva, čaj, rýže a víno. Modely konzumace potravin ukazují, že v případě malých dětí ve věku 4 až 6 let může být denní dávka olova na kilogram tělesné hmotnosti podstatně vyšší než u dospělých. A dosahuje takových hodnot, u kterých nelze vyloučit negativní účinek na zdraví. A to i přesto, že výsledky za posledních 20 let ukazují postupné snižování dávky, které jsou v Česku vystaveny jak děti, tak dospělí.

Jak omezit své vystavení olovu z munice lovců?

  • Podle doporučení německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik (BfR) z roku 2011 by se malé děti, těhotné ženy a ženy plánující mateřství měly vyhnout konzumaci divoké zvěře zastřelené lovci. Norské doporučení říká, že by lidé z těchto skupin neměli sníst více než jednu porci takové zvěřiny měsíčně. A stejné doporučení se týká i lidí trpících zvýšeným krevním tlakem.
  • Norské úřady doporučují odstranit a nekonzumovat maso v okruhu 30 centimetrů kolem střelného kanálu. Ale společně s německými úřady upozorňují, že to nemusí být dostačující opatření.
Spustit audio