Miloš Šenkýř: Univerzity si předají fakultu. Ale může se stát víc

Budoucí farmaceuti se už v Brně nebudou učit na Veterinární a farmaceutické univerzitě, ale už od léta na Masarykově univerzitě. Změna je důkazem, že takový převod je možný, i když s ním zákony nepočítaly. A může se stát kamínkem provokujícím na tuzemských univerzitách k řetězové reakci.

Čtěte také

Masarykova univerzita udělila velkou zlatou medaili slovenskému prezidentu Andreji Kiskovi

Je to sedm let, co skončily u ledu plány na sloučení Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ministerstvo školství na ně tenkrát vyhradilo desítky milionů korun, ale nakonec zástupci obou škol označili své instituce za navzájem nekompatibilní, které ale mohou spolupracovat.

V Ostravě původně za tím plánem stála myšlenka vytvořit třetí největší tuzemskou univerzitu po Karlově a Masarykově. A tím v naději na vyšší podpory a granty předhonit univerzitu v Olomouci. Stát tehdy ale změnil plány na dělení peněz – a tím jeden z hlavních argumentů pro slučování padl.

V Brně se teď něco mírně podobného odehrálo bez státní podpory. Dvě vysoké školy si v těchto dnech předávají farmaceutickou fakultu. Oficiální důvod – jako součást Masarykovy univerzity bude lépe spolupracovat s jejími vědeckými centry. A s tamními fakultami lékařskou, přírodovědeckou a sportovních studií.

Zachovat konkurenci i spolupráci

Neoficiálně pak hrálo roli i to, že vztah mezi představiteli farmaceutické fakulty a zbývajícími dvěma veterinárními fakultami nebyl na dosavadním působišti právě nejlepší.

Čtěte také

Farmacie se po 60 letech vrací pod Masarykovu univerzitu, připojí se ke stávajícím devíti fakultám

Je tu ale ještě jeden důvod, byť se o něm příliš nemluví: systém financování vědy na vysokých školách. Převod totiž přinese dosavadní domovině farmaceutů, tedy Veterinární a farmaceutické univerzitě, v horizontu let desítky milionů korun. Bude totiž své už bývalé fakultě pronajímat prostory. Tedy aspoň do doby, než pro ni Masarykova univerzita postaví nové sídlo.

Pro veterináře a jejich univerzitu je to důležitý faktor ve chvíli, kdy část peněz na nové vědecké projekty budou vysoké školy dostávat až dodatečně. Nejdřív zaplatí ze svého. A zejména menší univerzity budou shánět prostředky na překlenutí mezičasu, případně na další provoz a rozvoj projektů, kterým naopak skončí podpora z různých grantů.

Veterinární univerzita už teď patří mezi nejmenší v republice. A tahle fakultová operace ji ještě zmenší, ale také jí tím na nějaký rok zajistí aspoň část peněz navíc. Možná jí to dá čas se vyrovnat se situací. Ale samozřejmě stejně tak za pár let můžeme řešit, zda se podobně dobrovolně nepropojí třeba s Mendelovou univerzitou v Brně, kde fungují příbuzné lesnicko-zemědělské obory.

Miloš Šenkýř|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

To, co se stalo, by ale každopádně mělo otevřít diskusi. Mají tuzemské vysoké školy skutečně ideální strukturu? A teď, když to jde, jak se ukázalo v Brně – nebylo by lepší některé fakulty přesunout, aby zůstala zachovaná konkurence, ale fungovala také účelná spolupráce pod jednou střechou? Jak se ukázalo, technicky i právně to jde.

Mimochodem, naše republika má 26 veřejných vysokých škol a k tomu dvě státní. A na nich je téměř 150 fakult.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno