Miloš Šenkýř: Patnáct kilometrů. Jenže odkud?
Trvalý pobyt měl před čtyřmi lety z našich občanských průkazů zcela vypadnout. Je ale jasné, že ani tato kolonka by nepomohla v případě, pokud by naše vláda chtěla ještě víc sešněrovat volný pohyb obyvatel.
Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu Zemí. To je dávný výrok připisovaný Archimedovi. Dnešní vláda by si ho mohla aktualizovat. Dejte nám pevný bod a my omezíme pohyb lidí.
Čtěte také
Krásně znějí dotazy na to, zda vláda zakáže lidem vzdalovat se na patnáct – či jiný počet – kilometrů od domova. Samozřejmě s řadou výjimek. Jenže ministři moc dobře vědí, že by to bylo ještě komplikovanější než velká část omezení, která platí teď. Ne, že by nebylo, jak odměřit těch patnáct kilometrů. To moderní technika umí vzdušnou čarou i po silnicích.
A kde bydlíte?
Jenže, problém je ODKUD těch patnáct kilometrů měřit. A tady je kámen úrazu. V občanském průkazu sice máme kolonku trvalý pobyt. Co ta ale podle zákona znamená? Občan si ho zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. A ta adresa musí být jenom jedna.
Čtěte také
Takže i zákon nepřímo připouští, že příslušný člověk může bydlet jinde. Jak tohle při policejní kontrole doloží? Nebo možná jinak – jak mu to policie dokáže, že ten pobyt někde má či nemá? Tím, že ho přiveze ke dveřím domu a vyzkouší, jestli od něj má klíč? Vždyť ani to žádný zákon nepřikazuje.
Není to tak dávno, co zaznívala diskuze, jestli vůbec musíme tuto kolonku mít v občanském průkazu. Měla velice blízko k tomu z legitimací zmizet a víc se tam neobjevovat. Teď už čtyři roky měla být dobrovolným údajem. Nakonec to poslanci na poslední chvíli změnili. Kvůli volbám, poštám i dalším důvodům.
Tisíce lidí mají v adrese jako místo pobyt na radnici. Takzvanou úřední adresu. Kde by se směli pohybovat oni?
Občané druhé kategorie
Možná si teď někteří pamětníci vybaví staré občanské průkazy, kde býval zanesený nejen přechodný pobyt, ale dokonce i potvrzení zaměstnavatele. To se to tehdy policistům, či možná spíše jejich předchůdcům z SNB, kontrolovalo. A teď odmysleme jakékoli konotace spojené s totalitním státem.
Ono totiž ani řešení, které naznačil ministr vnitra, že by se pohyb vymezil hranicemi okresů a krajů, není tak snadno uskutečnitelné, jak si možná někteří myslí. Uděláme z obyvatel na hranicích obyvatele druhé kategorie, protože budou smět jen na jednu stranu jakési čáry na mapě? A co ti, kteří mají se svým okresem spojení jen přes území jiného okresu, protože tudy vede jejich jediná silnice? Nemusím z centra Brna ani daleko, do brněnské čtvrti Útěchov se dostanu po silnici jen přes území okresu Brno-venkov. A co právě obyvatelé vesnic na kraji metropolí, kteří mají zázemí v tom velkém městě? Také by do jiného okresu nesměli?
To není zastání se vlády, proč podobné rozhodnutí nepřijmout. To je konstatování stavu, že některé věci mají ne háčky, ale háky. A než vše lámat přes koleno, je lepší hledat jiná řešení. Ale také spoléhat na selský rozum.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Související
-
Ondřej Houska: Český zákaz vycházení není zdaleka tak přísný jako ten italský a španělský
V ČR platí kvůli koronaviru výrazné omezení volného pohybu. Lidé přesto můžou dělat více věcí než občané v Itálii a Španělsku, kde tamní vlády pohyb lidí omezili už dřív.
-
Zdravotníci padají na hubu. Potřebujeme omezení kontaktů minimálně jako na jaře, myslí si Kubek
„Opatření která u nás platí dnes jsou nesrovnatelně mírnější než na jaře. Situace je přitom nesrovnatelně vážnější,“ vysvětluje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
-
„Proč trénovat, když nejsou závody?“ Omezení komplikují život mladým sportovcům i jejich rodičům
Na jaře se zastavily tréninky většiny sportů, teď se scénář opakuje. Nejde jenom o zaplacené kroužky, ale také o fyzickou a duševní pohodu dětí a boj proti obezitě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
