Miloš Šenkýř: Měníme volby. Myslí někdo na lidský faktor?
Sněmovna má na stole dlouho očekávaný volební kodex. Má změnit podobu voleb, například hlasovat by se mělo v jednom dni. Myslí ale někdo na to, že také může kvůli lidskému faktoru například zvýšit chybovost sčítání?
Máme za sebou několik voleb, kromě těch prezidentských i opakovaná hlasování o složení některých radnic. Možná by právě ona mohla být malou nápovědou při studiu materiálu, který mají na stole poslanci. A který – což je jeho velká zásluha – má aspoň zčásti konečně zjednodušit dosavadní spleť volebních zákonů.
Čtěte také
Odmysleme teď, že se zákon nevyrovnal s možností korespondenčního hlasování včetně toho elektronického. To už je osud a určitě půjde řešit i v budoucnu. Pro mne je háček v jiné věci. Měli bychom nově hlasovat v jednom dni. Předkladatelé zákona tvrdí, že Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny, pátkem a sobotou.
Nově bychom tedy měli volební obálky do uren vhazovat v pátek od 7 do 22 hodin. Autoři zákona říkají: je to o hodinu víc než doteď v pátek a v sobotu dohromady. A odpadne tak diskutované bezpečnostní riziko v podobě noci, kdy zůstávají volební místnosti opuštěné.
Naše tradice
Čtěte také
Položme na stůl několik protiargumentů. Máme za sebou opakované volby v některých obcích, které se právě v takovém jednodenním režimu už teď konají. Byl jsem se podívat na volební komisaře – večer zavřeli místnosti a pak museli začít sčítat hlasy. Utahaní, za tmy, po dni, který strávili v místnosti nebo s přenosnou urnou.
A přenesme se k prezidentským volbám. Byly dvoudenní a končily ve 14 hodin, jsou relativně jednoduché, takže bylo rychle jasno. Jenže přesto se stalo, že v několika volebních místnostech vykázali více platných hlasů, než vydali úředních obálek. Chyba, která je naprosto jednoznačná, ale už s ní nešlo nic udělat.
Kolik takových chyb budeme mít, když komisaři začnou sčítat po patnácti hodinách hlasování, navíc nikoli za světlého dne, ale se tmou za okny? A stráví nad sčítáním dalších několik hodin, protože všechny volby nejsou tak jednoduché jako ty prezidentské? Připomeňme, že ve velkých městech, kde volí třeba dvě zastupitelstva, trvá sčítání i víc než šest hodin. To by bylo, s rezervou před otevřením místností, zhruba 22 hodin na nohách.
Čtěte také
Bude skutečně stačit minimální počet pěti členů komise, když si budou chtít někteří z nich aspoň chvíli odpočinout a zákon stanovil, kolik jich musí na místě být? A bude skutečně platit, že se vlastně finančně nic nezmění, přestože stát bude chtít po komisařích mnohem víc vyčerpávající práci?
A co víc, bude ten patnáctihodinový termín vhodný pro někoho, kdo skončí v pátek v 18 hodin v Praze v práci a bude muset veřejnou dopravou přejet hlasovat domů do voleb třeba někde ve Velké nad Veličkou?
Ano, je tu argument: umí to v Evropské unii všichni. Ale také znám pohled, podle kterého nám náš rytmus voleb a hlavně jejich sčítání závidí mnohé státy.
Dvoudenní volby patří k naší tradici. A možná by to evropské heslo „Jednotná v rozmanitosti“ šlo vztáhnout i na ně. Nebo jasně říci: ano, měníme riziko se zabezpečením volebních uren během noční přestávky za riziko spojené s chybami komisařů utahaných směnou, kterou by běžným zaměstnancům jasně zakázal už zákoník práce.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
