Miloš Šenkýř: Koronavirovou náplast nedostanou obce za každého

4. červenec 2020

Zeptejte se starosty, kolik má jeho obec obyvatel. Pokud je informovaný, řekne většinou dvě čísla.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Teď by nejen kvůli koronavirové náplasti vyplácené „na hlavu“ moc chtěl, aby platilo to vyšší. Ve většině případů je to ale naopak. Stát si však s tímto problémem neumí poradit už roky.

Čtěte také

Za každého obyvatele 1 200 korun. To je koronavirový příspěvek státu všem obcím v republice. Respektive spíše náplast za úlevy, které v důsledku postihly a postihnou i příjmy obcí. Část radnic může být ale dopředu zklamaná. Dostane méně, než by mohla.

Důvodem je spor o to, jak vnímat počet obyvatel. A tento spor se vleče desítky let. Aby bylo jasno, stát má v podstatě dva různé zdroje informací o počtu obyvatel. Tím prvním jsou výsledky sčítání lidu, pravidelně aktualizované o počty narozených, úmrtí či stěhování. A tou druhou je evidence obyvatel, tedy to, jak jsme přihlášení k trvalému pobytu. Tato čísla se neshodují. Statistici uvádějí, že ve většině míst, tedy měst i obcí, jsou vyšší údaje z evidence obyvatel. V menšině je tomu naopak.

Peníze na hlavu

Jenže – daně stát obcím přiděluje podle aktualizovaných údajů ze sčítání lidu. Tedy podle kolonky pro většinu obcí nevýhodné. Bavme se třeba o Brně. Podle statistiků mělo největší moravské město k 1. lednu přesně 381 346 obyvatel. Pdle registru to číslo činí 408 531 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu. Rozdíl? Zhruba 27 tisíc lidí. V případě oné koronavirové náplasti tedy o více než 30 milionů korun méně.

Čtěte také

Paradox je, že nelze jednoznačně říci, které z těch čísel je přesnější. Na každém se odráží jiné chyby a nutno také uznat, že se čísla přece jen od vzniku České republiky pozvolna přibližují. Z evidence obyvatel mizí zemřelí lidé, kteří tam zůstávali, doplňují se tam údaje o těch, kteří ve skutečnosti žijí jinde. A sčítání lidu se zase vyrovnává s tím, jak pravdivě lidé vyplňují jednou za deset let formuláře.

Dokonce i statistici opakovaně podpořili návrh, aby rozhodující byly údaje z evidence obyvatel. Zákon o rozpočtovém určení daní ale stále počítá s oním číslem vycházejícím ze sčítání. To by samo o sobě nemuselo tolik vadit, protože při dělení přibývají i další podstatně méně zpochybnitelná kritéria – včetně rozlohy obce nebo třeba počtu školáků.

03494680.jpeg

Při stanovení koronavirové náplasti v senátním návrhu zvítězila jednoduchost. Peníze na hlavu. Co se může zdát spravedlivé, ale touto optikou tak spravedlivé není. Je čas se opět ptát, podle kterého klíče je správné peníze i v budoucnu dělit. Ostatně, blíží se i další sčítání lidu, které čísla znovu může posunout.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Spustit audio