Na brněnském hlavním nádraží začala před několika dny největší výluka v historii. A dlužno říci, že vůbec nemusela být.
Čtyřicet tisíc lidí. To je počet těch, kteří po celý rok - den co den - pocítí dopady rekonstrukce brněnského hlavního nádraží. Stát za ni zaplatí více než dvě miliardy korun.
Obyvatelé Brna si v internetové anketě vybrali název pro nové vlakové nádraží. Nový dopravní uzel se má jmenovat Brno - Šalingrad. Název získal přes 830 hlasů z necelých dvou tisíc. Výsledky ale nejsou závazné. Teď záleží na městu a Správě železniční dopravní cesty, jaký finální návrh vyberou a doporučí Drážnímu úřadu.
Selským rozumem – je ostuda, že druhé největší město republiky a druhé největší nádraží v republice funguje tak, jak funguje. Vyhřívané výhybky lze spočítat na prstech, provoz řídí zabezpečovací zařízení, po kterém by rádo sáhlo kdekteré technické muzeum.
Pokud by provoz na nádraží chtěli napadnout hackeři, musejí tak udělat osobně a se zbraní v ruce. Výhybky přestavují lidé ve stavědlech jako za doby Vlasty Buriana coby přednosty stanice, protože dálkové ovládání nefunguje.
Teď musí stát zaplatit dvě miliardy korun, aby vůbec brněnské nádraží mohlo fungovat dál. To je realita a důsledek sporů o podobu brněnského železničního uzlu. Vše se odkládalo tak dlouho, že na brněnském nádraží máme živé či spíše umírající muzeum železnic.
Otázka, zda zachovat brněnské hlavní vlakové nádraží na původním místě, anebo zda vybudovat nové pod Petrovem, anebo ještě dál u řeky, se řeší řadu let.
Pokud odhady nákladů na stavbu nového nádraží v Brně mluví o 40 až 60 miliardách korun, teď zhruba dvacetinu té sumy zaplatíme jako daň za čekání. Protože z těch peněz najde využití jen minimum, ať už bude nové nádraží kdekoli.
Pozitivní je snad jen jedna věc. Omezení hlavního nádraží potrvá celý rok. A za tu dobu si obyvatelé i návštěvníci města vyzkouší, co to znamená omezit provoz na hlavním nádraží kvůli jeho přestavbě. A to jsme i s tím rokem v termínech výrazně kratších, než by trvala skutečná stavba nového nádraží.
Brněnští zastupitelé v úterý podpořili přesun hlavního vlakového nádraží k řece, stejně jako před časem zastupitelé Jihomoravského kraje. Se stěhováním nádraží nakonec souhlasilo i hnutí Žít Brno, kterému se podařilo variantu v centru prosadit jako akceptovatelnou. „To považuji za úspěch. Kancelář architekta města Brna a opozice požadovaly, aby byla tato varianta zcela odmítnuta,“ říká místopředseda hnutí Žít Brno a náměstek brněnského primátora pro dopravu Matěj Hollan.
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO se při své návštěvě Brna podivoval nad tím, proč má být nové nádraží tak drahé. A jestli to nepůjde levněji.
Teď asi spíš ani netuší, že dvě miliardy korun dá stát za pouhé udržení provozu na tom starém. A to se můžeme ptát, jaké práce bude potřeba ještě zaplatit do té doby, než nové vznikne.
Nakonec to železničáři udělali dobře, že vlaky z Prahy budou zastavovat na nádraží Brno-dolní. Na dlouholetém nákladním nádraží, jen provizorně upraveném pro osobní vlaky.
Pohled z něj na pusté plochy kolem, čekající na definitivní rozhodnutí a začátek stavby, může být varující pro obyvatele města, politiky, aktivisty i třeba soudce. Jeden z mých známých to vystihl svým dotazem, když volal právě z dolního nádraží, aby se zorientoval: „Jak vy si můžete říkat metropole, když metro nemáte a jsou tu jen pole?“
Stejně jako v loňském roce, i letos nominovali komentátoři, kteří spolupracují s pořadem Názory a argumenty, výroky politiků, které považují za ikonické.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
