Méně listů a kratší větve. Buky a duby přestávají na jižní Moravě odolávat suchu

5. září 2019

V lesích na Moravě usychají buky i duby. Několik let trvající období sucha se tak podle lesníků začalo projevovat i na některých listnatých stromech.

Ty začaly s předstihem shazovat listí, nejsou košaté a některé z nich budou muset dělníci ještě letos pokácet. V doubravách by podle vlastníků lesů mohli začít převažovat jiné dřeviny, které dokážou lépe snášet nedostatek vody – například habry.

„Toto je zhruba devadesátiletý porost. S doubravami by se mohlo dále ještě hospodařit klidně dalších 40, 50 let. Ale vidíme, že některé stromy už značně prosychají,“ říká lesník Ivo Březina při pohledu do prořídlých korun stromů. „Ten strom není schopen dostat osmotickým tlakem do horních pater vodu, takže postupně redukuje svoji korunu.“

Tyto duby lesníci ještě letos pokácí. Rostou pod nimi třešně nebo břízy. Holiny proto nevzniknou

Dub, který je před námi, nemá skoro žádné větve. Jenom se tyčí do výšky, ale ty jeho větve jsou snad metr, metr a půl dlouhé. „Postupně prosychá, takže vidíme, že některé už mají jenom spodní větve,“ popisuje vedoucí polesí Školního lesního podniku Křtiny Mendelovy univerzity Ivo Březina.

Spousta dubů v lesích na severu od Brna má na sobě červenou tečku. „To už jsou důsledky a tady bohužel už víme, že ty stromy nezachráníme. Takže tady jdeme do obnovy. Nebudeme čekat, až nám úplně uschnou a natruc se rozpadnou, ale v rámci hospodářského plánu, to jenom uspíšíme, vytěžíme a zpeněžíme.“

Uschnuté listnaté stromy tak postupem času nahradí jiné listnaté stromy. „V dnešní době se velice dobře projevuje habr obecný. Ukazuje se, že v tom suchu je schopen nahradit určité vysychavé stanoviště. A je potřeba také zmínit břízu a osiku,“ dodává Březina.

Jeden ze znaků nedostatku vody. Nezvykle krátké větve dubu

Dopady se kumulují

Nedostatek vody se podle lesníků i bioklimatologů projevuje až po delších epizodách sucha, vysvětluje Zdeněk Žalud z projektu Intersucho. „Zvláště u lesů se dá hovořit o tom, že se dopady sucha načítají, že se kumulují. Lesnictví, to není zemědělství. Je to mnohaletý generační porost, takže rok po roku je ten dopad větší.“

Podle vlastníků lesů duby a další listnaté dřeviny schnou na celém území jižní Moravy. Například na Znojemsku ale ve velkém listnaté stromy kácet zatím nebudou, vysvětluje za Městské lesy Znojmo Ondřej Benešovský. „My přednostně musíme kácet kalamitní škůdce, což je lýkožrout smrkový, tudíž se víceméně kácí jehličnaté stromy.“

Lesníci se společně s jihomoravským odborem životního prostředí shodují, že by lesům prospělo druhově i věkově bohatších porostů. V dalších letech by se proto na některých místech mohla skladba lesa zcela proměnit.

autor: tip
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.