Memoáry: Pavel Švanda - Vzpomínky na šedesátá léta

S Oldřichem Mikuláškem jsem se zprvu znal od vidění, tuším z vinárny U rytířů nebo od Bílého krokodýla nebo snad z Varny. Jednou též v povznesené náladě kouřil na pánské toaletě kina Družba. Žaloval na něj zřízenec, že s jedním pánem v červeném svetru vůbec, ale vůbec není řeč. Varování bylo namístě. Požární inspekce stíhala kouření v prostorách kina vysokými pokutami. Šel jsem úředně zakročit. Básník byl velmi veselý. Dýmal ze všech sil a šibalsky se usmíval. Silně připomínal Charlese Laughtona v roli opilého Rembrandta. Ke mně se Mikulášek choval velice přátelsky, což o sobě každý mladý autor tvrdit nemohl. Mistr byl značně soustředěn ke své osobě. Ani se s tím netajil. Proč také? Mezi dobovými kulturními hvězdami bychom napočítali desítky jmen, jež naprosto otevřeně pěstovala vlastní kult. To souviselo s postavením umělce v moderně. Básník slova, barvy, zvuku měl laickému lidu nahradit Boha nebo aspoň kněze. V zahraničí se počítalo ještě mnohem velkoryseji. Odtud například pozoruhodně zbytnělé uctívání Pabla Picassa. Dnes nám z tohoto pojetí zbylo už jen uctívání herců a běsnivé kulty rockových kapel. Za časů mého mládí byli hvězdami i básníci. Proto také nejeden literát dodnes vzpomíná na 60. léta jako na zlatý věk.
úryvek

Celý příspěvek Pavla Švandy si můžete poslechnout v Zelném rynku v sobotu 20. srpna.

Spisovatel a filmový kritik prof. Pavel Švanda se narodil 6. června 1936. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor dějiny umění. V letech 1971-1990 prošel řadou praktických zaměstnání vesměs manuální povahy, roku 1990 se vrátil k literární a publicistické činnosti a v roce 1992 začal přednášet na Divadelní fakultě JAMU. V 60. letech publikoval v časopisech Host do domu, Film a doba, v deníku Rovnost aj., v 90. letech mj. v revue Proglas. Knižně vydal mj. Anonymní povídky (1967), Zázraky v malém ráji (1991), Portréty (1994), Zkušenosti (1995), Na obou březích (1996), Libertas a jiné sny (1997), Hodinka profesora Bojera (1998). V roce 2002 přibyla prozaická kniha Krajina s trnem v oku a soubor jedenácti esejů Monstrum a jiná domácí zvířata, v roce 2004 básnická sbírka Cestou z Kainova pohřbu a roku 2006 vzpomínková kniha Paměť esejisty.