Masarykova univerzita vypravila do světa Koráb pohádek Eduarda Basse

1. prosinec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ze křtu knihy Koráb pohádek

V brněnském univerzitním nakladatelství Munipress vyšly vůbec poprvé v úplnosti pohádky Eduarda Basse. Kniha pro děti i dospělé je výsledkem studentské vědecké práce.

Knihu Eduarda Basse (1888 – 1946) Koráb pohádek připravila k vydání v roce 70. výročí autorova úmrtí někdejší studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Hedvika Landová.

O tvorbu spisovatele a novináře čapkovské generace se začala zajímat už na bakalářském stupni studia v Ústavu české literatury a knihovnictví. Podnítila ji k tomu její tehdejší pedagožka Luisa Nováková, která ji upozornila, že literární pozůstalost Eduarda Basse není dosud probádaná a může skrývat mnoho zajímavého. „Chytla jsem se toho, a tak vznikla nejen bakalářská, ale i magisterská práce,“ vysvětluje Landová.

Eduard Bass psal pohádky od roku 1922 pravděpodobně až do své smrti. Některé publikoval v Lidových novinách, jiné časopisecky ve Světozoru, jehož šéfredaktorem byl v letech 1926-1930. Další zůstaly v rukopise.

Ze křtu knihy Koráb pohádek

„Byl pečlivý a všechny materiály si pěkně střádal a třídil,“ pochvaluje si editorka, „dobře se v tom hledalo.“ Bass si navíc vedl seznam nadávek, seznam artistických cviků – a vždycky když něco v textu použil, tak si to odškrtl. „Práce v Památníku národního písemnictví byla příjemná – jako bych ho poznala osobně,“ vzpomíná Landová.

V Bassově složce v PNP však nebyly pohádky všechny. Zřejmě proto Jaroslava Reitmannová, editorka předchozího vydání – souboru Na lodi za pohádkou (1957, 1969 a 2000) – nemohla připravit kompletní vydání Bassových pohádek.

„Měla k dispozici jenom část pohádek, a z té části ještě vybrala jenom část,“ komentuje Hedvika Landová práci své předchůdkyně. Sama však věděla, že Bassových pohádek má být víc, protože to vyplývalo i z jeho vlastního seznamu. „Věděla jsem, co mám hledat, a to mi práci hodně usnadnilo,“ vysvětluje. Celkem je pohádek Eduarda Basse čtyřicet tři, ale předchozí edice jich zahrnuly nanejvýš dvacet šest.

Ze křtu knihy Koráb pohádek

Některé pohádky jsou kratičké – na jednu stránku, jiné však mají dvacet či třicet stran. „Vycházelo to i z potřeby periodik: Dětský koutek Lidových novin, to byla jen jedna strana. Ve Světozoru, který měl zeměpisné zaměření, byla možnost většího rozsahu, takže tam jsou pohádky delší.“ Každá pohádka pochází od jiného národa. „Vzal to přes celou planetu. Jsou tam pohádky z Afriky, Evropy, Asie – těch je hodně. Knížka obsahuje i vysvětlivky a mapu, kde jsou jednotlivé státy zaznamenané,“ upozorňuje editorka.

Hedvika Landová se dopátrala i zdroje, odkud Bass náměty svých pohádek čerpal. Našla totiž článek od Vladimíra Thieleho, který svědčí o tom, že v Bassově knihovně bylo sto svazků německé edice Die Märchen der Weltliteratur (Pohádky světové literatury) z let 1912 – 1940.

Bassovy pohádky jsou volným převyprávěním těchto příběhů. „Něco si přidal, něco upravil, závěry změnil. Něco krátil a něco řekl květnatějšími slovy. Součástí mé diplomové práce bylo i porovnání německých textů a Bassova zpracování,“ vysvětluje Landová.

V Bassových pohádkách hraje velkou roli humor. „Jsou to například takové ty vtipnosti ve vztahu muž – žena, takové ty jedovatosti,“ směje se Landová. Každá pohádka navíc vystihuje ducha daného národa. „Když tam někdo někoho štve, tak ho prostě podřízne,“ komentuje editorka některé pohádky.

Logicky si tedy klade i otázku, jestli jsou Bassovy pohádky opravdu určeny dětem. A poskytuje tuto odpověď: „Děti velmi dobře chápou rozdíl mezi dobrem a zlem. Když vlk sežere Karkulku, což je mimochodem taky dost brutální, děti chápou, že to tak ve skutečnosti není. Ale že zlo bylo potrestáno.“ Podle Landové devadesát procent Bassových pohádek pro děti je. „Vysloveně hororové nejsou, myslím, že to děti pochopí,“ uzavírá.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.