List velký jako strom, květ páchne po hnijícím mase. Největší rostlina světa vykvetla na 72 hodin ve Vídni
Rakouská metropole má za sebou botanický svátek. V zahradách vídeňské univerzity totiž vykvetla největší květina světa - zmijovec titánský. Rostlina z indonéských deštných pralesů může mít květenství vysoké až tři metry a vydává odporný zápach, kvůli kterému se jí přezdívá mrtvolná květina.
Zájemci o spatření jednoho z nejpodivnějších jevů přírody si ale museli pospíšit, protože zmijovec kvete jen 72 hodin.
Vzrušující podívaná
Ředitel zahrady Michael Kiehn vzhlíží k podivné rostlině, která přilákala vědce i zástupy botanických nadšenců, fronta před skleníkem je dlouhá desítky metrů.
„To, co vidíte je největší květina na světě. Je původem ze Sumatry. V zemi má hlízu, ze které každý rok vyroste buď list, anebo květenství. Máme ji tu už třetím rokem a je to vůbec poprvé, co tento druh ve Vídni vykvetl,“ popisuje Michael Kiehn.
Přímo z půdy v objemném květináči vyrostl pokroucený sloup, obklopuje ho do trychtýře vytvarovaný list. Zvenku zelený, z vnitřní strany má tmavou barvu prý odpovídající barvě hnijícího masa. Samotné květy jsou drobné a skryté uvnitř.
Opylovači, vrhněte se na mě
Hnilobný odér, který zatěžkává vzduch kolem nás, má v přirozeném prostředí deštného pralesa přilákat opylovače – hmyz, který obvykle klade vajíčka do zvířecích mršin.
„První oblaka vůně začala rostlina vydávat v neděli ráno. Od půl čtvrté odpoledne se otevíral okolní list a kolem šesté začaly kvést samičí květy. Nejintenzivnější zápach přišel mezi devátou a desátou – to bylo velmi vzrušující,“ říká ředitel Kiehn.
Podle dvou mladých Vídeňanů Lorenza a Jasina, vůně připomíná akvárium, krmivo pro ryby nebo psí granule. V tuhle chvíli už to prý není tak hrozné. Lorenzo se zajímá o rostliny a při pohledu na zmijovec obdivuje kreativitu, kterou příroda předvedla.
Rostlina plná záhad
Vědci zmijovec popsali poprvé v roce 1878. Aktuálně je zařazený mezi ohrožené druhy. Dodnes na něm odborníci mají co zkoumat. Například proces opylování.
„Hmyz je ošizený zápachem a vzhledem rostliny. Sedne si na okraj trychtýřovitého listu, vklouzne dovnitř, a pokud nese pylová zrna, opyluje samičí květy. Pak se ale nedostane ven. To víme, protože jsme to tu pozorovali, ještě to není prozkoumáno, ale jsou uvěznění na dně.“
Je to jako pozorovat páření sněžných levhartů.
Podle ředitele Kiehna rostlina opylovače nejspíš zadržuje, dokud jim nezpřístupní i samčí květy. S napětím prý budou sledovat, jestli se pokusný hmyz, který ke květině nastražili, dostane znovu ven.
Potřeba opylování nejspíš vysvětluje i obří rozměry a silný odér. Zmijovci jsou v pralese od sebe velmi daleko a tak musí v krátkém období květu přilákat opylovače na velké vzdálenosti. A z výšky se vůně šíří lépe.
Čtěte také
Podívat se do skleníku přišla i Brigitte z univerzitního oddělení zoologie. Ptám se, k jakému zvířeti by přirovnala vzácnost zmijovce. Chvíli váhá a tak nabízím srovnání se sněžným levhartem.
„Ano, to je dobré přirovnání, sněžných levhartů je také málo. Ale řekla bych, že je to spíš, jako pozorovat páření sněžných levhartů. Tak vzácné to je.“
Příště v Liberci
Místní exemplář sem do univerzitní botanické zahrady ve Vídni přibyl ze Salcburku. Neměli pro něj dost vysoký skleník. V letech, kdy zmijovec nekvete, vytvoří jediný list, ten ale dorůstá do výšky kolem pěti metrů a vypadá spíš jako vzrostlý strom.
V následujících hodinách se největší nerozvětvené květenství světa zhroutí a zbyde znovu jen v hlíně skrytá hlíza. Na jeden z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů si tu budou muset počkat dalších zhruba tisíc dní.
V Česku zmijovec úspěšně pěstuje botanická zahrada Liberec. Vykvést by měl znovu už příští rok.
Související
-
Kůlová obydlí v Horním Rakousku dodnes udivují svojí životností
Hornorakouská jezera Attersee a Mondsee patří k nejbohatším nalezištím prehistorické kultury kůlových obydlí.
-
Vítejte na největší náhorní plošině ve střední Evropě! Přírodní unikát láká turisty i botaniky
Kromě míst, která jsou mezi turisty notoricky známá, nabízí sousední Rakousko i jeden méně známý přírodní unikát. Přesvědčila se o tom naše reportérka Mária Pfeiferová.
