Lidé se při seznamování obávají, že tím rozvrátí jiný vztah, myslí si výtvarnice Šedá

8. listopad 2018

Kateřina Šedá přesvědčuje lidi k účasti ve svých akcích a sociálních instalacích. Součástí jednoho z jejích posledních projektů je i aktivní platforma seznamování se. „Lidé i dvacet, třicet let hledají vztah a nejsou pasivní, něco zkouší. Popisovali mně různé metody, od usmívání se v tramvaji na lidi různého věku až po seznamování se na dětských hřištích, to dělají mladé maminky,“ říká brněnská výtvarnice.

Všichni postrádají určité společné místo, kde by odpadla obava, že rozvrátí jiný vztah. Místo, kde jsou všichni na stejné lodi a všichni hledají,“ dodává.

Brněnská výtvarnice Kateřina Šedá má svými pracemi blízko k sociální architektuře. Je autorkou řady veřejných realizací v České republice i v zahraničí. Stala se v pořadí druhým českým umělcem, který měl sólovou výstavu v Tate Modern v Londýně (2011) a držitelkou několika prestižních ocenění.

Nároky na partnera

Když se Šedá pokusila k výročí republiky seznámit a spojit symbolický počet 1918 osamělých do párů, setkala se někdy až s nevídanými nároky respondentů. „Byla jsem šokovaná ze zjištění, jaké nároky mají lidé na partnera, kterého teprve ještě hledají. Přicházely nám e-maily, kdy třeba muž hledá ženu, musí být z okolí Mělníka, v pase musí mít určité centimetry, musí být i konkrétně vysoká,“ vysvětluje a pokračuje:

Dokonce někteří, když přišli do sálu, kde se akce konala, ptali se, kde je skupina určená přesně pro mě. Říkala jsem jim, že to jim nabídnout nemohu, a ptala se, jakou skupinu si představovali. Odpovídali mně ve smyslu, že nebudou obcházet všechny a hledali například svoji věkovou kategorii. Jiní naopak zase měli strach, že je celý projekt rozdělený podle věku, protože doufali, že vypadají na méně, nebo konkrétně ženy chtěly mladšího muže.“

Seznamování lidí by mělo být dotováno státem, ne byznysem soukromníků.
Kateřina Šedá

Bez záruky

Kateřina Šedá získala řadu ocenění, proto by se mohlo zdát, že pro své neobvyklé projekty získává podporu zastupitelstev i veřejnosti snadněji než dříve. „Když si o mně na internetu někdo přečte a dozví se o cenách, které jsem za své práce získala, vyvolává to v lidech obavu, aby nebyli za hlupáky, když mě okamžitě kritizují,“ říká.

Smutné obrazy nevystavuji, chci lidi těšit, říká Emma Srncová

Emma Srncová

„Mám vedle laskavých a radostných také několik obrazů, které nejsou veselé. A které ale nevystavuji, protože by nikoho nepotěšily. A já chci lidi těšit,“ říká výtvarnice, autorka naivní malby a také herečka Emma Srncová. 

Lidé mají z mých projektů obavu. Zejména třeba starostové obcí se ptají, jakže z toho vyjdou oni před veřejností. Chtějí po mně vlastně záruky. Které nejsem schopná nabídnout, protože právě naopak nutím lidi z komfortní zóny vyjít a snažit se vidět sami sebe v jiném světle. Nejsem politická strana. Zní to sice komicky, ale často se setkávám s tím, že lidé i politici po mně chtějí záruky. Snažím se své sliby dodržovat, nicméně to, co z toho bude na konci, je otevřená platforma.“

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Dozvíte se ještě o projektu v Českém Krumlově s názvem Unes-co i o tom, jaké kontroverze platforma Kateřiny Šedé vyvolala v místních obyvatelích. „Vybrala jsem různé rodiny, aby vyzkoušely, co je normální život. Od extravagance, až po to, že jsou neviditelní,“ říká k širokému tématu jeho autorka.

autoři: Lucie Vopálenská , kte

Související