Lidé nesouhlasí s plánovanou zástavbou v sousedství chráněného území Bílá hora v Brně

Pozemky nově určené k zástavbě leží zčásti v ochranném pásmu přírodní památky. Potenciálně tak vzniká problém z hlediska ochrany přírody. Proti změně byli zastupitelé Židenic a připomínky podali i lidé z okolí. Vedení Brna je ale nevyslyšelo.

„Ta lokalita mezi přírodní památkou a ulicí Bělohorskou je už tou výstavbou zasažena natolik, že pokud se tam nastaví ještě něco, tak to bude betonové peklo. Zabíráme tam místo, kde by měla být zeleň proto, aby se tam obyvatelům dobře žilo,“ říká Martin Ando, který pod Bílou horou bydlí. Rozhodl se proto podat věcně shodnou připomínku k návrhu. Musel proto získat nejméně 200 podpisů dalších obyvatel. „Během 14 dnů se mi podařilo nashromáždit 400 podpisů. To jsem byl překvapený, že to šlo tak rychle,“ dodává Ando.

Návrh na změnu využití pozemků podali jejich vlastníci. Výstavbu umožní nová silnice, která by vznikla prodloužením Slatinské ulice. Z urbanistického hlediska v tom není problém. „I ti vlastníci mohou mít oprávněné požadavky a ptají se, mohou i soudně, když by jim nebylo vyhověno. To znamená, že opravdu se zvažuje více faktorů a tady je situace, že to území už takto založené je,“ říká Jana Pelikánová z odboru územního plánování a rozvoje.

Nesouhlas městské části

S rozšiřováním zástavby na úkor lesoparku Bílá hora dlouhodobě nesouhlasí vedení městské části Židenice. „Je k tomu nesouhlasné stanovisko zastupitelstva městské části Brno-Židenice. Bohužel vedení města Brna naše požadavky nevyslyšelo. Dělilo, že ze všech připomínek už bude akceptovat pouze dvě a tato připomínka v tom není. Takže máme smůlu,“ říká nezávislý místostarosta Petr Kunc.

Přírodní památka Bílá hora, pohled na Juliánov|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Důvodem redukování připomínek byla snaha stihnout opakované veřejné projednání územního plánu, aby mohl být schválený ještě letos. „I toto jsme probírali, ale z hlediska Rady nám toto nepřišlo natolik konfliktní, abychom tady upřednostnili veřejný zájem městské části, případně těch petentů, proti zájmu těch majitelů, kteří by to chtěli pro rezidentní bydlení na konci ulice, kde rezidentní bydlení je,“ vysvětluje radní Brna pro územní plánování Filip Chvátal z KDU-ČSL.

Posunutím zástavby na hranici ochranného pásma podle krajského odboru životního prostředí není chráněné území ohroženo. „V daném případě ochranné pásmo vytváří kolem území padesátimetrovou nárazníkovou zónu. Zatím to nárazníkem nemá Krajský úřad zákonnou oporu návrh rozporovat a rozložení ploch zeleně a zástavby záleží především na zadavateli územně plánovací dokumentace,“ dodává mluvčí hejtmanství Alena Knotková.

Územní plán má chránit

„V tomto případě je ochrana přírody taková bezzubá,“ posteskl si autor plánu péče o přírodní památku Bílá hora, ekolog Vilém Jurek. „Územní plán by měl být koncipovaný tak, aby tady takovým věcem zabránil. Protože potom vzniká například vysoká návštěvnosti nebo se nedodržují pravidla při stavění. Proto si myslím, že problematické v blízkosti chráněného území něco stavět, třeba na Kamenném vrchu si lidé v ochranných pásmech dnes běžně staví nájezdy a různé parkoviště.“

Jak mají postupovat ti, kteří se změnou nesouhlasí, říká Filip Chvátal: „Ideálním způsobem je požádat o změnu územního plánu a tyto pozemky změnit do toho původního funkčního využití nebo tak, jak je jejich námitka formulována.“

Nový územní plán by měli zastupitelé Brna schvalovat letos v červnu.