Lesní školka v Pravíkově je nejvýše položená u nás. Stromky jsou otužilé

Na Vysočině, na okraji Pravíkova, se teplota i na jaře drží nízko. Manželé Hofrovi tady na svých pozemcích mají lesní školku. „V ruce mám semínka smrku ztepilého, modřín opadavý, borovici, jedli bělokorou, douglasku, bukvici a žalud,“ ukazuje Martin Hofr na igelitové sáčky. V lesní školce se opravdu stromky pěstují od semínek. „Využíváme venkovní koryta nebo sejeme do foliovníku, abychom urychlili růst. A sejeme do bedýnek, abychom s tím potom mohli lépe manipulovat,“ dodává.

8 fotografií

K lesní školce patří i hala, ve které se sazenice připravují na cestu k zákazníkům. „Děvčata si sazenice natřídí podle velikosti a obalují je do těch černých obalů,“ ukazuje Martin Hofr k velkému stolu, kde pracuje několik žen. Další místnosti haly jsou klimatizované. „Teplotu udržujeme mezi dvěma a čtyřmi stupni nad nulou, aby ta sazenice potom nedostala šok,“ říká a dodává, že pravíkovská školka je nejvýše položená u nás. Sazenice jsou tak otužilé a dobře se ujímají.

Lesní stromy nerostou rychle jako zelenina na záhonu. Podle druhu může trvat až čtyři roky, než je připravená sadba. „Na jaře vysejeme, příští rok to bude sazenička do patnácti centimetrů, další rok kolem pětadvaceti a u smrku jsme schopni sazenici vyzvedávat za tři a půl roku,“ říká Martin Hofr. Jedli to v našich podmínkách trvá pět let.

Martin Hofr se rozhodl pomoci ozdravení lesů po kůrovcové kalamitě|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Poté, co pracovníci školky sazenice vytřídí a nabalí, jde doslova o čas. Je třeba přesná koordinace lesní školky a například lesního družstva. „Například dneska budeme vyzvedávat borovici, zítra bude natříděná a po zítřku by bylo ideální, kdyby už byla vysazená v lese,“ říká Martin Hofr s tím, že pro sadbu lesních stromů si do školky jezdí nejen správci státních, soukromých nebo družstevních lesů, ale i jednotliví odběratelé, kteří si stromky vysazují jako solitéry na zahradách.

Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.