Lejstry a dokumenty se probírám ráda, moje komfortní zóna je v archivech, přiznává Kateřina Tučková

14. září 2020

Spisovatelka Kateřina Tučková chystá pro své čtenářské příznivce, které má po celém světě, novou knihu s názvem Hrdinky. Velký ohlas v poslední době vzbudil i její televizní dokument o Františce Plamínkové, která ve své době odvážně bojovala za práva žen.

Jak vystudovaná historička umění a kurátorka aktuálně prožívá své mateřství? A je pro ni kraj žítkovských bohyní ten nejhezčí na Moravě?

„Nejdůležitější je pro mě kraj rodný, ale nejkrásnější asi opravdu je kraj žítkovských bohyní. Malebnost, opuštěnost prostoru je jedinečná. Bílé Karpaty, Kopanice ve mně hluboko uvízly, moc ráda se tam vracím,“ popisuje Tučková, co pro ni znamená oblast, do které zasadila děj své knihy, kterou vydalo v roce 2012 brněnské nakladatelství Host.

Bohyně u nás i ve světě

Její přelomová kniha koluje i po světě, má necelou dvacítku jazykových mutací – raritou může být například arabský překlad. Je ale srozumitelný i pro ty, kteří tady nežijí? „Kupodivu je. Nevěděla jsem co čekat, než začaly vycházet překlady. Když jezdím na křesty knih nebo na literární festivaly, které se v těch jazykových oblastech konají, tak zjišťuji, že lidé se mají v té knize čeho chytnout.

Ve slovanských zemích a v těch, které mají post totalitní zkušenost, tam persekuce určitého problému, spor s mocí – to je téma, které rezonuje vždycky. Ale třeba v Itálii nebo v Egyptě otázka statečného ženství, nezdolnosti ženské duše a nutnosti přežít za každou cenu – tahle stránka je zase, čím víc se jde na jih, více diskutovaná,“ vysvětluje Tučková.

Kniha vzbudila v kraji kontroverze, ne každý ji přijal. „Dokázala jsem si udržet odstup. Tím, že tam nežiju, jsem to vnímala z povzdálí. Fakt, že se někomu kniha nemusela líbit, to se prostě stává. Mrzí mě to, ale není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.“

Zdání klame

Přesto, že Kateřina Tučková chodí na diskuze mezi své čtenáře, je vidět a působí jako extrovert, opak je pravdou. „Zdání klame. Jezdit na čtení beru jako nedílnou součást té spisovatelské, autorské profese. Ale vždycky je to pro mě vykročení z komfortní zóny, ta je v archivech nebo za počítačem.“

Jak se jí píší mužské postavy? Kdo jako první čte její knihy? A kdy její nejnovější, která ponese název Bílá voda, dorazí na pulty knihkupectví? Poslechněte si celý rozhovor!

autoři: Jarka Vykoupilová , lop
Spustit audio

Související