Lázně Luhačovice se chlubí úplně novou kolonádou. Nemoci tam z těla vyhání slanou vodou

22. červenec 2020

Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji s více jak třistaletou historií patří k nejnavštěvovanějším lázním na Moravě. Originální vzhled jim vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič, který se nechal inspirovat lidovou architekturou Valašska.

„V Luhačovicích je v současné době k dispozici třináct minerálních pramenů, ale jen sedm z nich je přístupných na povrchu, to znamená, že je klienti mohou ochutnat přímo z pramene. Zbytek je v zemi a je využíván pro léčebné procedury, jako jsou koupele či inhalace,“ říká výkonný ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek. K nejznámějším léčivým pramenům Luhačovic patří Vincentka, Aloiska a Ottovka.

V roce 1669 se objevila první písemná zmínka o léčivých pramenech v Luhačovicích, takzvaný Moravský bič na usazeniny. Šlo o slané léčivé prameny vyhánějící nemoci z těla.

Hala Vincentka v Lázních Luhačovice

Díky nově vybudované kolonádě se nyní Lázním Luhačovice vrátil jejich původní lesk. „Navštívit Luhačovice, znamená znovu je objevit, protože takhle je lidé ještě nemohli vidět. S touto kolonádou je můžou vidět až letos,“ vysvětluje Jiří Dědek.

Luhačovické minerální prameny se odjakživa používaly na léčbu dýchacích cest a hlasivek. Mezi významné a pravidelné hosty tak patřila řada umělců. Herců i zpěváků. K dalším osobnostem, které se do Luhačovic opakovaně vracely, patřil i hudební skladatel Leoš Janáček. Ten lázně navštívil celkem 24 krát a dokonce zde komponoval i své slavné dílo Liška Bystrouška.

Díky svému prvorepublikovému vzhledu jsou Lázně Luhačovice také rájem filmařů, natáčel se zde například oblíbený seriál Četníci z Luhačovic.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Partneři

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.