Lágrem ve Svatobořicích prošlo přes 150 tisíc lidí, připomíná je památník a muzeum
Slyšeli jste někdy o svatoborských dětech? Jsou to potomci lidí, kteří pomáhali s atentátem na Heydricha. Zatímco rodiče skončili na popravištích nebo v koncentračních táborech, děti poslali nacisté do lágru na Hodonínsku. Od víkendu i jejich osudy připomíná nové muzeum.
Ve Svatobořicích na Hodonínsku býval ve čtyřicátých letech internační tábor. Nacisté v něm zadržovali tisíce lidí, třeba rodinné příslušníky členů zahraničního odboje nebo děti obětí heydrichiády.
O ponuré minulosti místa neví ani většina místních obyvatel. To by se to ale mělo změnit. Od soboty je tam totiž otevřený památník s muzeem, které vybudovala radnice s velkým přispěním místních.
„Nacistům nestačilo, že sebrali rodiče, ale sebrali i nás, děti,“ říká Alena Staňková, která je jedním z dvaapadesáti takzvaných Svatoborských dětí, které do Svatobořic na Hodonínsku poslali za druhé světové války nacisti. Jejich rodiče popravili v Madhausenu, za pomoc při atentátu na říšského protektora Heydricha.
„U nás doma se říkalo, že tatínek měl pomáhat shánět úkryt pro doktora Lyčku, který ošetřoval parašutisty, a tak se tam dostal,“ dodává Staňková.
Do internačního tábora se dostala jako pětiletá. Režim v lágru byl krutý a děti se nesměly ani učit. Přesto si s ostatními dětmi domluvila tajnou výuku.
„Byl na to i rozvrh, ale muselo to být potají. Já jsem se tam nějak sama naučila číst. Což bylo dost překvapení pro rodinu, když jsem přišla. V šesti letech jsem pak šla do první třídy v tom pětačtyřicátém roce,“ říká pamětnice.
Dnes žije z dvaapadesáti Svatoborských dětí devatenáct pamětníků a několik jich na slavnostní odhalení památníků přijelo. A právě jim chtěl iniciátor akce Josef Kouřil ukázat, že na ponurou historii místa ale i hrdinské činy jejich rodičů se nezapomnělo.
„Po převratu v roce 1948 komunistická strana moc západní odboj neuznávala. Byla snaha co nejvíc zapomenout, co se tady stalo, nepřipomínat to. A tak jsme dospěli až k dnešní době, že když se dneska v Kyjově zeptáte na historii tohoto tábora, tak 98 procent lidí o tom nebude vědět vůbec nic,“ upozorňuje Josef Kouřil.
Památník a muzeum ale připomíná i osudy dalších více než 150 tisíc lidí, kteří svatobořickým lágrem prošli. Ať šlo o čekatele na povolení k emigraci ve 20. letech minulého století nebo odsunované sudetské Němce.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Švédsko je relativně uzavřené vůči migrantům. Útok v Örebro může vést k mírnění diskusí, míní politolog
-
Psychologům na Slovensku hrozí zákaz politických projevů. Návrh podala sestra premiéra Fica
-
Spolu podpoří Půtu ve funkci hejtmana. Podle předsedkyně libereckých starostů neměl náhradníka
-
Izrael obnoví boje, pokud Hamás do soboty nepropustí další rukojmí, řekl Netanjahu
