Květy, barevné plody i zelené listy patří do zimní zahrady
Že vám představa barevné, rozkvetlé zimní zahrady připadá jako utopie? Přesvědčíme vás o tom, že výběrem správných rostlin toho lze docílit.
Jehličnany jsou jednou z možností, jak dostat v této roční době do zahrady zelenou barvu. Nedržme se ale při zdi, chtělo by to i nějaký ten kvítek.
Rostliny v zimě kvetoucí
Jejich sortiment není samozřejmě tak velký jako u jarních rostlin. Příkladem ale může být dobře známý vřesovec. „První kvítečky vřesovců můžeme v zahradě vidět už někdy koncem listopadu nebo v prosinci. Jako další bych zmínil jasmín. Tento má drobné žluté kvítečky, jeho výhony jsou dlouhé, tenké zelené a pěstuje se většinou jako rostlina půdopokryvná nebo popínavka. Kvete v závislosti na teplotách v prosinci, lednu nebo i únoru,“ říká zahradník Pavel Chlouba.
Během zimy rozkvétají také vilíny. Barva jejich květů může být žlutá, oranžová nebo červená a bývá jich velké množství.
Rostliny v zimě plodící
Také drobné, barevné bobulky rozzáří zimní zahradu. Pokud je mírné počasí, vydrží dlouho krásné plody okrasných jabloní. Až do jarních měsíců se dokážou udržet plody kaliny nebo ptačího zobu.
Rostliny stálezelené
Tato skupina rostlin je podle slov zahradníka Chlouby poměrně široká. „Patří sem rhododendrony, bobkovišně, pierisy nebo leukothoe. Posledně jmenovaná je nejkrásnější právě v zimních měsících, s klesajícími teplotami se její listy zbarvují dočervena, takže ten efekt jejích listů je velmi silný a můžeme se těšit z jejich krásy.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
