Kuriózní pověry: Co pomáhá na žloutenku? Pořádný pohlavek

Ještě dřív, než moderátorky Apetýtu otevřou pondělní poradnu babských rad pro příspěvky posluchačů, snaží se přispět svou troškou do mlýna. A nezřídka přitom narazí na kuriozity, které by bylo škoda nechat jen tak ležet ladem.

Jarka Vykoupilová například ve své knihovně našla opravdový klenot: antologii lidových pověr nazvanou Černá slepice, kterou před pětadvaceti lety uspořádal básník Miroslav Huptych.

Jako zdroj mu přitom posloužila dobová literatura, například četné spisy českého kulturního historika Čeňka Zíbrta. Nedalo nám to a s přibližujícím se časem obecného veselí jsme pro vás několik absurdních pověr z této cenné publikace vybrali.

Pověry o zdraví a léčení

O tom, co je zdravé a co na jakou nemoc zabírá, měli naši předkové poměrně přesné, i když z našeho moderního pohledu notně zkreslené. Posuďte sami:

Kdo má zimnici, ať sní lichý počet mladých myší.

Kdo má žloutenku, ať si jde lehnout do konírny, když se kydá hnůj, to mu pomůže.

Housata husy kuří|foto: Zoo Jihlava

Aby se žloutenka lekla a uprchla, dej nemocnému notný pohlavek.

Koho bolí v krku, má se potřikráte otříti malým housetem anebo si krk obvázati kožešinou z chramostejla.

Rány je možné dát si slízat od psa, ten má čistou hubu.

Těhotenství, šestinedělí a děti obecně

Řada pověr provázela i období těhotenství, samotný porod i následující šestinedělí. Vztahovaly se například ke zdraví, ale i budoucnosti dítěte:

Když jí těhotná mnoho chleba, bude mít dítě velkou hlavičku.

Novorozenci se nechá oblízat obličej psem, aby dítě dobře vidělo.

Dobře jest koupati novorozené dítko ve vodě z devíti studní zároveň se psem nebo s kočkou, nedostane souchotin.

Děcku se má na hlavu nalít kořalka, aby nemělo rezavé vlasy.

Hospodářství

Zvýšit produkci vajec, mléka i zemědělských plodin, ale také ochránit drůbež a dobytek před nemocemi měly tyto kuriózní postupy:

Zanáší-li slepice a je zlá, má se třikráte potopiti do vody, pak zkrotne.

Kuře - slepice - kohout - drůbež |foto: CC BY-NC-SA 2.0, MTSOfan

Kousá-li kůň, udeř ho povidlovým koláčem do očí, pak přestane kousati.

Leží-li kočka majíc hubu obrácenou vzhůru, bude pršeti.

Ukradená kočka chytá myši nejlépe.

Jak si pomoci ke štěstí a bohatství (a naopak)

Nechávat svůj osud a životní štěstí na náhodě? To byste tomu dali. Naše praprababičky a jejich současníci měli své osvědčené tipy:

Na sv. Jakuba nahý má jíti motykou kopat, najde poklad.

Železo, olovo nebo jiný sprostý kov hodí-li se do duhy, v zlato se promění.

Kdo se po někom napije, zví jeho myšlenky.

Kdo při sobě nosí rebarboru, nikdy neutone.

Kdo má hodně vší, ten má také mnoho štěstí.

Ovšem některá opatření bylo lepší dodržovat, aby si člověk zachoval všechny části těla na patřičných místech:

Kdo v cizím domě jí své, sem přinesené jídlo, přináší tam myši.

Ukazuje-li někdo prstem na hvězdy, prst mu upadne.

Někdy se ale lidová slovesnost sama zahnala do kouta. Například tehdy, když doporučovala jedním dechem nosit u sebe ohon z černého kocoura jako nejlepší prevenci proti úderu blesku a zároveň varovala, že kdo usekne kočce ohon, bude sedm let nešťastný.