Které keře v předjaří prořezat a které nechat být

Keře, které kvetou na jaře, prořezáváme až po odkvětu. Do úpravy v létě kvetoucích keřů se můžeme pustit v předjaří nebo brzy na jaře. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Než se pustíme do řezání, měli bychom si třeba u rodu Spiraea (tavolník) ujasnit, jaký máme. Protože třeba Spiraea arguta, S. cinerea, S. vanhouttei, tedy obecně raně a bíle kvetoucí tavolníky, se řežou až po odkvetení.

Ostatní, tedy ty barevně kvetoucí, jako je S. bumalda, S. douglasii, S. japonica, S. salicifolia řežeme teď, v předjaří. A klidně až těsně nad zemí. Kvetou na vyzrálých letošních výhonech, takže jim řez v tuto dobu nevadí.

Tvarujeme živé ploty z pámelníku, ptačího zobu, weigelií, tavol. V tuto dobu zmlazujeme. Takže pokud chceme založit mladý keř ze starých kořenů, s tím, že pro letošní rok přijdeme o květy, upravujeme a tvrdě řežeme třeba i šeříky, zlatice, tamaryšky, opadavé druhy kalin, skalníků, aronie, amelanchiery, kdouloně, pustoryl, trojpuk,…

Tavolníky kvetoucí brzy na jaře (například Spiraea arguta) prořezáváme až po odkvětu

Je čas i na řez dřišťálů. A opět, raději jen opadavých druhů. S rostlinami a keři stálezelenými počkáme na dobu jejich probouzení ze zimního spánku, na dobu rašení. Doporučuji druhou polovinu dubna.

Rovnoměrně seřezáváme keře v živém plotě, průklest provádíme u solitérně rostoucích keřů. Aby nám hezky kvetly, mělo by v keři zůstat maximálně čtyřleté dřevo.

Přichází také doba korekce ovocných keřů, například rybízů, angreštů. Abychom keře udrželi mladé a plodné, co je starší čtyři roky, musí z keře pryč. Nejlepší, nejkvalitnější ovoce bývá na dvouletých až tříletých prutech.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.