Kostel v Blatně se může pochlubit betlémem v životní velikosti. Postavy jsou z modřínového dřeva

Josef Šporgy si pro tvorbu betlému zvolil svůj oblíbený materiál, modřínové dřevo, protože má celou škálu barev. Díky létům ve dřevě se barvy různě proměňují a vystupují na povrch. Modřín je dřevo spíše měkčí, ale má takzvaně houževnaté vlákno.

Konečnou podobu jednotlivých figur vytvořil řezbář za pomoci staré technologie opalování. Pak ještě všechny postavy přebrousil a tím i vystínoval. Tomu se říká krušnohorský lak.

Svatou rodinu, tedy Marii, Josefa a Ježíška, doplňují anděl a rodina pastýře. Vedle pastýře s holí stojí jeho dvě dcery. Jedna nese hrušku, druhá jehňátko.

V betlému je také oslík, volek, pět oveček a velbloud. Josef Šporgy se rozhodl, že i velblouda vyrobí v životní velikosti. A navíc ho zpodobní nezvykle, tedy stojícího. „Spojil jsem dva druhy velbloudů dohromady,“ směje se umělec. „Spodek je afghánský a vršek je africký pouštní velbloud.“

V betlému je i dívčí kapela. Šalmajstka, dudačka a violoncellistka|foto:Eva Bucharová, Český rozhlas

Kapelu tvoří hudebnice. „Tři mudrce, Evropana, Araba a Afričana jsem vyvážil třemi ženami,“ vysvětluje Josef Šporgy. Muzikantky přitom umělec pojal moderně, mají dredy, afro, namalované nehty, barevné vlasy. Dudačka představuje lidovou hudbu, dredařka se šalmají zastupuje chrámovou hudbu, violoncellistka s fialově nabarvenými vlasy pak hudbu vážnou.

O letošním adventu si betlém Josefa Šporgyho udělal výlet do Prahy, na první nádvoří Valdštejnské zahrady. Tam bude k vidění až do Tří králů. Pak se vrátí zase zpátky domů do Krušných hor, do kostela sv. Michaela archanděla v Blatně u Chomutova.