Kormoráni působí na rybnících škody za miliony. Ministerstvo ryby zaplatí

Rybáři a rybníkáři můžou od ledna opět žádat po státu náhrady za škody způsobené kormoránem velkým. Jejich vyplácení skončilo s dubnem 2013, kdy ministerstvo životního prostředí vyškrtlo kormorána ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Teď stát náhrady obnovil, ale jen na tři roky. Chovatelé ryb můžou rybožravé ptáky také střílet.

„Počasí neovlivníme, rybníky nemáme zamrzlé a kormoráni se nám rozlétli zase po všech rybnících,“ popisuje ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Upřesňuje, že pro kraj platí obecná opatření, která umožňují odstřel kormoránů za určitých podmínek.

„Ale některé povolené výjimky jsou téměř neproveditelné, protože například umožňují zasáhnout pouze z hráze rybníka. To se můžeme z hráze na ty ptáky, kteří se tam živí našimi rybami, jenom dívat,“ konstatuje hořce Osička.

V loňském roce způsobily pohořelické firmě nálety kormoránů škodu 7 milionů korun. Letos jim peníze za ryby zabité a poškozené těmito ptáky zaplatí Ministerstvo životního prostředí.

„Přechodné období potrvá do roku 2020. V prvních dvou letech se budou vyplácet náhrady do výše 100 procent, v roce 2020 pak do výše osmdesáti procent prokazatelně způsobené škody. Kormoráni jsou totiž výhradně rybožraví a právě chovatelům ryb tak způsobují výrazné ztráty. Jedná se o problém, se kterým se potýká celá Evropa,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva životního prostředí Marek Čihák, proč k vyplácení odškodného stát po čtyřech a půl letech opět přistoupil.

Samotné náhrady nestačí

Podle chovatelů ryb ale takové opatření nestačí. „Domnívám se, že úplně nejlepší je prevence, kdy se nedovolí kormoránovi na rybník sednout. A soustředěným tlakem je třeba kormorána z dané oblasti vytěsnit,“ navrhuje vodohospodář Rybníkářství Pohořelice Aleš Vavřina, který se problematice věnuje.

Podle něj je nejúčinnější nenechat kormoránům klid na žádném z rybníků společnosti.

„V případě mimořádně silného náletu v řádu několika set kusů až třeba tisíce kusů během krátkého okamžiku prostě z rybníků zmizí dvě až tři procenta obsádky ryb. Což není málo, vzhledem k tomu, že se jedná o půl hodinu až hodinu,“ vysvětluje Vavřina, jak ptáci škodí.

O pomoc s odstřelem kormoránů žádá pohořelické rybníkářství i myslivecké spolky a lovce z okolí. Za ptáky jim vyplácí zástřelné.

„Motivační částka je 300 korun za jeden zobák. Někteří lovci si zvěřinu z toho ptáka ponechávají, někteří ne, a ti to musí tedy v souladu s předpisy státní veterinární správy likvidovat,“ popisuje ředitel rybníkářství Osička.

V příštích třech letech by se podle plánu ministerstva životního prostředí měl počet kormoránů v Česku snížit. V současnosti u nás hnízdí několik stovek párů tohoto rybožravého druhu. Další tisíce se tu zastavují při pravidelných jarních a podzimních cestách Evropou. Podle některých rybářů by řešením byla až likvidace rozsáhlých hnízdišť kormoránů v Pobaltí.