Kontroly potravinářské inspekce: uložila pokuty přes 111 milionů korun

Měřeno optikou uložených pokut je to méně než o rok dřív. Loni potravinářská inspekce udělila sankce přes 111 milionů korun, což je o 16 milionů míň než v roce 2016 a dokonce o 30 milionů míň než v roce 2015.

Podle inspektorů to ale neznamená, že se kvalita potravin na českém trhu zlepšuje. Vždycky se objeví nějaká překvapivá evropská nebo tuzemská kauza, naposledy například fipronil ve vejcích. Porovnání se stavem v předchozích letech je složité. Zpřísňují se normy, inspektoři mají k dispozici přesnější techniku a technologie, takže dokáží zachytit některé látky v nižších koncentracích než v minulosti.

Hygiena je stále problém

V minulých letech byla častým problémem úroveň hygieny v restauracích či bistrech, tam ale k žádnému významnému zlepšení nedošlo.

Inspektoři zkontrolovali celkem 11 a půl tisíce provozoven a v každé čtvrté zjistili nějaké pochybení a často i hrubé porušení hygienických předpisů. Na místě uzavřeli 59 provozoven. Jeden z posledních odstrašujících případů je asijské bistro v centru Brna, kde na podlaze běhali švábi, všude byly vrstvy špíny a mezi tím vším se skladovalo a připravovalo jídlo.

Nejčastěji má falšované doklady med

Co se týká falšovaných potravin, nejčastěji jsou problémy s medem. Zhruba polovina kontrol medu skončila nějakým nevyhovujícím zjištěním. Na dalších místech jsou masné výrobky, ryby, ve kterých je větší než deklarovaný podíl vody, víno, mléčné výrobky a doplňky stravy.

Pokud jde o místo původu, nejčastější nachází inspektoři nedostatky u potravin ze zemí vyrobených mimo Evropskou unii, a to před 27 procent. U zemí z EU je problematických 17 procent potravin, zatímco u těch z Česka je potíží nejméně - necelých 10 procent.

Falšovaného vína bylo méně, nejspíš i díky novele zákona

S problémem nekvalitního nebo falšovaného vína měla zatočit novela vinařského zákona. A podle zjištění SZPI se situace zlepšila.

Z loňských kontrol vyplývá, že se snížil podíl nevyhovujících a falšovaných lahvových, ale hlavně sudových vín. Loni nevyhovělo 18 procent analyzovaných vzorků vína, zatímco v předchozích dvou letech to bylo 35, respektive 39 procent.

Novela vinařského zákona zavedla například povinnost oznamovat dovoz nebaleného vína. Loni takto bylo nahlášeno 53 milionů litrů. Dovezené víno se musí deset dnů skladovat. Inspekce tím získá čas na odběr vzorku a dovozce pak musí s uvedením na trh čekat, než se dokončí analýzy.

Druhé klíčové ustanovení novely říká, že při prodeji sudového vína má odpovědnost prodejce, což je buď výrobce, nebo první subjekt, který víno v České republice uvedl na trh. Nepotvrdila se ani další obava odpůrců novely, že povede k zániku vinoték. Naopak jich 550 přibylo.