Kdo nám pocukroval oblohu? Takzvaná noční svítící oblaka zazářila nejen nad Brnem

8. červenec 2020
Sedmikrásky na nebi
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pocukrovaná obloha na brněnskou hvězdárnou

V těchto dnech při troše štěstí lze vidět při západu slunce kolem 22. hodiny nádherný jev. Krásně vykreslenou oblohu, jako by ji někdo lehce pocukroval. Cukřenkou v tomto případě je buď sám vesmír a drobné meteority, nebo sopka Krakatoa. Zřejmě jde ale o směs obojího.

Krakatoa leží mezi Jávou a Sumatrou, je to aktivní sopka. Mimochodem její název je také Rakata a občas chrlí ze svých útrob materiálu, jako kdyby startovala raketa. Stalo se tak i v roce 1883. V srpnu tehdy situace v okolí sopky byla téměř apokalyptická. Prašný oblak v jednu chvíli vytryskl do výšky až 30 km, popela a lávy bylo tolik, že se úplně zatáhla obloha, nastalo zatmění. Série výbuchů pak vyvolala obrovské tsunami. Na lodě v okolí 20 kilometrů od sopky padaly 10 centimetrů velké kusy žhavé pemzy. Tehdy zemřelo téměř 40 000 lidí, zničeno bylo 165 měst a vesnic, 132 bylo vážně poškozeno.

S velkou pravděpodobností tak částečky prachu pronikly do mezosféry, kde je obalily krystalky zmrzlé vody (teplota se tu může pohybovat kolem -120 °C) a pak vytvořily jev „Noční svítící oblaka“. Viditelná jsou u nás zhruba desetkrát za rok, a to právě v době letního slunovratu, většinou do konce července.

V pořadu Sedmikrásky na nebi jsme měli to štěstí v neděli 5. července kolem 22. hodiny vidět oblohu, snad lepší než z fotek v odborných knížkách. A dívali jste se spolu s námi, důkazem je celá fotogalerie snímků.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.