Kamiony s vytěženým dřevem přivážejí z libavských lesů do ulic Lipníka nad Bečvou bláto a kůru

„Chodíme tudy často a pořád jsme špinaví,“ říká Romana Calábková, která prochází kolem výpravní budovy lipenského vlakového nádraží. Míří se svým psem na cvičák. „Pláštěnka, gumáky. Lepší by bylo tudy nechodit, ale pro nás je to kratší a nechodí tu tolik lidí,“ dodává.

Nepořádek do ulic přivážejí z libavských lesů kamiony plně naložené smrkovou kulatinou. Teď na podzim jsou auta mnohdy doslova obalená blátem.

Odpadávající bahno, větve a kůru lidé překračují mezi kalužemi u vlakového nádraží. Jeřáby tu totiž z kamionů překládají kmeny smrků do vagonů odstavených na první kolej.

Místní obyvatelé si stěžují na nepořádek

Starosta Miloslav Přikryl z Unie pro Lipník už řešil desítky stížností místních obyvatel. „Prašnost, špinavé příjezdové komunikace do Lipníka i ulice ve městě samotném. Je to zapříčiněno hlavně tím, že stav nákladního nádraží je tristní, protože tam není kvalitní zpevněná plocha. Těch aut je obrovské množství,“ vysvětluje.

Jan Jeniš z Vojenských lesů a statků tvrdí, že ulice ve městě od nánosů bahna a kůry pravidelně čistí. Vzhledem k tomu, že kůrovcová kalamita vrcholí, musejí lesníci zpracovat zhruba osmkrát více dřeva než v předcházejících letech. Důkladný úklid tak není možné provádět každý den. „Pokud je v tom kůrovec, při jakékoliv manipulaci dochází k odlupování kusů kůry, to tak bohužel je,“ konstatuje Jeniš.

„Není v silách přepravců uklízet po každé nakládce, a tak je dohodnutá perioda tří až čtyř týdnů,“ uvedla mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Kvůli kůrovci lesáci na Libavé letos vykáceli na 600 tisíc kubíků smrku. Celkem 70 procent veškerého vytěženého dřeva přitom odváží po železnici. Snížit tento podíl není podle Jana Jeniše v současnosti možné. „Kdybychom těžili méně, bylo by to lepší pro nás, pro les i pro ty lidi, protože provoz by byl osmkrát menší,“ uzavírá Jeniš.