Kalu aneb kornoutici můžete mít i jako pokojovku. Miluje vlhkou a kyprou půdu
Kdysi bílé kaly patřily do svatebních kytic, dnes je můžete pěstovat nejen jako pokojové květiny, ale i jako velmi dekorativní květiny záhonové. A rovněž barevná škála se značně proměnila a obohatila. Jsou kultivary žluté, přes různě oranžové a rudé až k fialovým.
Kaly jsou doma v jižní Africe, ale při troše péče se jim dobře daří i v našem pásmu. Pokud pěstujeme kalu v květináči, můžeme jí dopřát letnění na zahradě. Pokud se rozhodneme pěstovat ji venku, pak s ní zacházíme jako s jinými hlíznatými rostlinami – jako jsou například jiřiny.
To znamená, že na podzim vyjmeme hlízy ze země, lehce je očistíme a umístíme v mrazuprosté místnosti. Někdy se doporučuje zasypat hlízy pískem nebo rašelinou, ale není to nutné. Na jaře je můžeme nechat trochu narašit, porostou pak rychleji a sázíme zhruba v měsíci květnu.
Záhon by měl být prokypřený, vyhnojený a půdu můžeme i vylehčit pískem. Hnojíme kompostem nebo hnojivem pro pokojovky a pak při začátku kvetení použijeme hnojivo, které květ podporuje. Kaly milují vlhkost, takže nezanedbáváme zalévání.
Nastane ovšem období, kdy kala začne vadnout, listy opadávají – a tím si říká o odpočinek, nehnojíme, zaléváme jen nepatrně a po dvou měsících kala „ožije“ a pokračuje v růstu.
A jak je můžete namnožit? Poslechněte si v reportáži našeho Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
