„Jsme vlastně pořád mladí, ale přestává to na nás být vidět," směje se Bolek Polívka

31. červenec 2019

Herec, ale i scénárista nebo režisér – to je Bolek Polívka, který dnes slaví kulatých 70 let. Jaký rozdíl je stát na pódiu nebo v aréně manéže? Co se odehrává v pánské šatně před jeho nejnovějším představením Klíště?

„Tatínku, proč jsi tam plakal? Všichni se smáli, tleskali.“

„Bolečku, to jsem neplakal já, to ten stařec, který mě obklopuje.“

„Takže z toho vyvozuji, že jsme vlastně pořád stejně mladí, ale přestává to být na nás vidět.“ Touto historkou vzpomíná v úvodu rozhovoru Bolek Polívka na svého tatínka, který byl dle jeho slov ochotník vážného ražení. „Hráli hry od Bílé nemoci po Stanici Gordian. Spoluúčinkoval i v klaunské skupině, imitoval jenom pohybem a grimasami různé strany od národních socialistů přes komunisty... a já tomu jako malý moc nerozuměl,“ říká Polívka a souhlasí, že dar vyjádření se tělem a beze slov v genech má.

Peca členem rodiny

Sám Bolek Polívka je otcem šesti dětí. O synu Vladimírovi, který je vedle sestry Anny Polívkové, také hercem, říká, že byl nadaný už od dětství – hodiny si prý vydržel hrát na psa. „Peca ho vychovával tvrdou strýcovskou rukou, protože si myslel, že my rodiče jsme na něj příliš měkcí, tolerantní a trpíme zbytečnými záchvaty rodičovské empatie,“ vzpomíná Polívka na svého kamaráda a hereckého parťáka Jiřího Pechu, který zemřel letos v únoru.

3v1

Tvorba divadelních her (kde jinde, než v brněnském Divadle Bolka Polívky) pro něj znamená hned několik rolí: je jejich autorem, režisérem a někdy i hercem. „Vyhovuje mi to, ale říkal jsem si, že bych měl tu režii svěřit někomu jinému – mám dobré přátele a skvělé režiséry. Ale nakonec jsem od toho vždycky uhnul, má to svoje výhody i nevýhody.“ Jako ostatně všechno.

Polívkův nejnovější divadelní počin s názvem Klíště měl premiéru letos v květnu. „Má to krásnou evoluci, protože původně to mělo být pro Jirku Bartošku, kterému se to líbilo, ale nakonec by to těžko zvládal a byl dlouho z domu. Tak jsem to nabídl Milanu Lasicovi a ten do toho dal svůj slovenský temperament.“

autoři: Jarka Vykoupilová , lop
Spustit audio