Jsme přemnožení! Životní prostor na úkor přírody nás nakonec může zabít
„Před 30 lety jsem našel svůj přírodní ráj, teď už nedotčený prales musím hledat a cestovat za ním dál a dál,“ říká biolog, malíř, ilustrátor a cestovatel Jan Dungel, který se věnuje vědecké ilustraci zvířat v jejich přirozeném prostředí. V tomto oboru patří k nejlepším na světě. O výpravách vydal celou řadu knih, z nichž mnohé doplnil svými kresbami. Navíc se může pochlubit i mimořádnými objevy dvou primátů rodu uakari.
S Janem Dungelem přišla na rozhovor i jeho žena Radana. Vlastně jsme s celým rozhlasovým vysíláním zavítali k ní, protože pracuje v brněnské zoo. Na společných výpravách se svým manželem se věnuje hlavně fotografování.
„Láska ke zvířatům a přírodě začala už v dětství, teď třeba se svojí ženou vedeme třeba i workshopy kreslení zvířat. V ZOO se zastavuji u zvířat, tak jako v galerii u obrazů, věnuji jim delší čas, baví mě sledovat interakce mezi nimi,“ říká s úsměvem Jan Dungel.
Za chvíli ale zesmutní: „Myslím, že dnešní mladé generace už divokou přírodu moc nezažijí, situace je komplikovaná i u nás. Zvedněte hlavu – ještě před deseti lety jste mohli vidět nebe plné vlaštovek a rorýsů, dnes už se stávají vzácností.“
Objev nové opice se odehrál překvapivě přes jídlo: „Indiáni v Amazonii ulovili opici k večeři, tak jsem ji velmi podrobně namaloval, jak jsem zvyklý, a až dodatečně jsem se dozvěděl, že to byl neznámý druh.“
„Bez trpělivosti, až umíněnosti zvířata v divoké přírodě pozorovat nelze. Zásadně totiž nespolupracují, je obtížné je někdy i vyfotit. Jeli jsme lodí, tam, kde žijí opice uakari nebyl v té době ani kousek pevné půdy. Hlavní věc je, že to musíte mít rádi,“ dodává Radana Dungelová.
Logistika jejich výprav nebývá jednoduchá, domlouvá se týdny až měsíce dopředu: „Ještě sedíme třeba na zahrádce doma a v Amazonii už se naše výprava dávno připravuje, po Orinoku už nám třeba loď veze zásoby benzínu. Je to proto, že máme už za desítky let vybudovanou důvěru s místními, ale taky je to dané tím, že někteří z Indiánů už mají nově internet a tím pádem i mailovou adresu.“
Proč potřebují povolení na víno, co s sebou vozí na dezinfekci a jak probíhá hygiena v džungli? Kolik je v pralese komárů, bez čeho by se nikam nevydali a proč se do pralesa nesmí chodit ve světlém tričku? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru.
Související
-
Zoo Brno slaví 70 let. Jízda na ledním medvědovi i chytání padajících vajec
Brněnská zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 30. srpna roku 1953. Bylo vybráno území kopce Mniší hora v Bystrci.
-
Ředitelka Zoo Brno: Když chcete pomoci přírodě, musíte nejdřív pomoci lidem, kteří v ní žijí
Radana Dungelová vystudovala americkou literaturu, ale nikdy se jí nevěnovala. Má za sebou pobyty v Jižní Americe, zná brazilský prales a zažila zvířata ve volné přírodě.
-
Manželé Škrhákovi z papouščí zoo: Uplynulé dva roky byly náročné, ale návštěvníci nás podrželi
Jediná papouščí zoo v Evropě se nachází v jihomoravských Bošovicích. A protože 1. dubna slavíme Mezinárodní den ptactva, vypravili jsme se v Apetýtu právě za papoušky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
