Josef Baláž: S romskou koncepcí jsme předstihli dobu

28. listopad 2019

Josef Baláž se do všeobecného podvědomí zapsal díky spolupráci s politikem Jiřím Čunkem. Za koncepci, která Romy dělila na tři kategorie podle sociálního postavení, ve své době sklidili velkou kritiku. Dnes se věnuje sociálnímu podnikání na Praze 14.

Josef Baláž je rodákem z Bruntálu. V 90. letech jej oslovil pořad České televize, romský magazín Romale, jehož hlavním cílem bylo informovat o životě a dění v romské komunitě. Baláž se přestěhoval do Prahy a vystudoval vysokou školu.

„Aktivistickou kariéru jsem začal tady v Praze. Seznámil jsem se tu s lidmi, kteří tenkrát Romy organizovali.“

Byl jste členem Romské občanské iniciativy?

„Ano.“

Jak dlouho jste byl jejím členem?

„Nezažil jsem úplně její zlatou éru, přišel jsem až ve chvíli, kdy už jsme neměli romské poslance. V různých volbách jsme se ucházeli o hlasy, ovšem nebyli jsme nikdy nějak úspěšní. Na to, abychom se dostali do parlamentu, je nás, Romů, málo. Také jsme dělali chyby, někdy až úsměvné.“

S odstupem času tedy vidíte, co se mohlo udělat jinak a lépe?

„Nepovažuji to za ztracený čas, který by mi nic nedal. A to, i když naše snahy dostat se do politiky, nebyly úspěšné.“

Měl jste vy sám politické ambice?

„Samozřejmě ano, ale byl jsem si vědom toho, že jsem příliš mladý a příliš nezkušený na to usilovat o politickou funkci. Říkával jsem si, že můj čas teprve přijde.“

Vy jste od roku 2008 do roku 2012 spolupracoval s Jiřím Čunkem, který byl ministrem pro místní rozvoj. To byla ta chvíle, kdy jste si myslel, že můžete pohnout bydlením? Podílel jste se na jeho koncepci, podle které se Romové rozdělovali do tří kategorií.

„Projekt s Jiřím Čunkem byl okrajově politický. V danou chvíli mi šlo o to, abych změnil a zlepšil bydlení Romů v ČR a zlepšil stav vyloučených lokalit. K diverzifikaci lidí, kterým se pomáhá, musí vždycky dojít, protože jsou na různé sociální úrovni a každý potřebuje trochu jiný přístup. Čas ukázal, že jsme s Jiřím Čunkem měli pravdu. Když se například podíváte na poslední přístupy v dostupném bydlení, zjistíte, že lidskoprávní a sociální organizace rozdělují sociální úroveň rodin v tom, jak je bydlení komu nabídnout.“

Lidé byli rozděleni do tří skupin: ti, kteří nepotřebují pomoc…

„Dále ti, kteří potřebují malou pomoc a nakonec ti, kteří potřebují výraznou pomoc. Mě je popravdě jedno, co si kdo myslí, ale já jsem přesvědčen, že v té době jsme ji předběhli, jen jsme to celé podávali moc syrově. Když se dnes podíváte na organizace, které pracují s tématem bydlení, popisují a diverzifikují klienty stejně jinými slovy.“

Spustit audio