Jihomoravský kraj a Vysočina mají možnost vyčerpat z evropských fondů do roku 2013 téměř dvacet miliard korun

Například region soudržnosti jihovýchod, kam patří Jihomoravský kraj a Vysočina, má šanci do roku 2013 vyčerpat téměř dvacet miliard korun. Zatímco dosud šlo z evropských fondů na jižní Moravu a Vysočinu čtyři sta milionů korun ročně, z regionálního operačního programu to budou tři miliardy za rok. Administrativa se přitom zjednoduší. "Veškerá pravomoc o rozhodování a alokaci finančních prostředků přešla na Region soudržnosti. Tyto věci už nekoordinuje ministerstvo pro místní rozvoj, jako to bylo u společného regionálního operačního programu," říká ředitelka Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti jihovýchod Marta Sargánková.

Délka vyřizování projektů závisí na jejich složitosti. "Pokud se jedná o velký investiční projekt, tak je to řádově několik měsíců příprava projektu. Pokud je to projekt, který je jednodušší, tak se ta doba zkracuje, takže doporučujeme minimálně dva až tři měsíce na přípravu projektu," uvádí Marta Sargánková.

Úřad regionální rady sice poskytuje konzultace žadatelům o evropské peníze už teď, i když regionální operační program dosud Evropská komise neschválila. Ve vyjednávání má Česká republika asi osmiměsíční zpoždění. Podle ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka by jednání mohla skončit do srpna. "Kdyby Česká republika neměla skluz osm měsíců, tak už mohla začít čerpat dnes. Když ten skluz má, tak se pokusíme ho trošku dohnat tak, abychom mohli čerpat, řekněme, na podzim. My ho určitě už nedoženeme úplně, ale jsem přesvědčen o tom, že vyčerpáme všechny peníze, které nám Evropa nabízí," vysvětluje Jiří Čunek.

Ten dále slíbil, že stát krajům poskytne peníze na kofinancování projektů. Celkem by mělo jít asi o jednu a půl miliardy korun za rok. Priority Jihomoravského kraje a Vysočiny pro čerpání z fondů shrnul hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. "Dopravní infrastruktura, tam chceme dát padesát jedna procent. Cestovní ruch devatenáct procent a dvacet šest procent na venkovské prostory, na venkovský rozměr. A tři procenta je tam potom takzvaná technická administrace, což jsou věci, které jsou spojené s vypořádáváním těch programů. A v rámci těchto priorit potom máme každý různé silnice, různé venkovské oblasti a různé priority v rámci cestovního ruchu či vinařství v Jihomoravském kraji," doplňuje Miloš Vystrčil.

V ostatních krajích jsou priority podobné. Některé plánované investice kraje realizují už teď, přestože neví, jestli jim je Brusel proplatí. "Nemůžeme čekat, až se všechny věci dořeší. Silnice potřebují svoje opravy, obchvaty se musí ustavět, takže my od prvního ledna máme možnost tyto náklady potom následně uplatnit jako uznatelné náklady a z toho důvodu již prostě neotálíme a vypisujeme soutěže k tomu, abychom realizovali a zpětně je budeme uplatňovat právě z evropských fondů," říká hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.

Jihomoravský kraj si na takové projekty vzal půjčku z Evropské investiční banky. "Co se týče letošního roku, tak z těch největších projektů bych jmenoval další etapu silnice Rajhrad-Židlochovice za asi sto deset milionů, sto pětadvacet milionů bude stát další etapa silnice Blansko-Boskovice. Pak ještě za asi pětaosmdesát milionů silnice Hostěradice a most v Ivančicích," vyjmenovává radní Jaroslav Pospíšil.

Pokud tyto projekty Brusel neproplatí, bude to problém. "Pak to znamená, že musíme sto procent zaplatit z rozpočtu Jihomoravského kraje, postavíme pouze část těch akcí a budeme muset uskutečnit jenom díl projektů, což bude znamenat zpomalení rozvoje kraje," uvedl hejtman Stanislav Juránek.