Jihočeská vesnička Holašovice je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

V 16. století vylidnila Holašovice morová epidemie a místo českých obyvatel tu začala žít většina Němců. Po druhé světové válce ale museli Němci odejít. Pak se Holašovice staly už ryze českou vesnicí. Vzhledem k tomu, že stála vždycky tak trochu stranou oficiálního zájmu o nějaký výrazný architektonický rozvoj, povedlo se tady, podobně jako v Českém Krumlově, zachovat původní ráz obce. A díky tomu se dostala do světového povědomí.

Hlavní část historických budov stojí kolem úctyhodné návsi. Zatímco českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. má se svým jedním hektarem přídomek rekordmana, holašovická náves si s jeho rozměry nezadá. „Má na délku 210 a na šířku 70 metrů. Usedlosti stojí okolo středové plochy, které dominuje budova koloniálu, dříve usedlost kováře, kovárna, kaplička a obecní rybník,“ upřesňuje Jan Jílek, starosta Jankova, jeho jsou Holašovice od 14. června 1964 místní částí.

Hlavní část domů je propojena zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Podle Jana Jílka je právě tento dochovaný a ucelený komplex hlavním důvodem zápisu obce na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Našli bychom tam nejenom zmiňovanou kovárnu a kapličku, ale především výstavní statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky a samozřejmě hostinec.

Holašovice jsou zapsány na Seznamu kulturního světového dědictví organizace UNESCO|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Každý rok se v Holašovicích předposlední víkend v červenci konají Selské slavnosti. Tento typický staročeský jarmark přináší především ukázky více než dvou set tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska, s bohatým doprovodným kulturním programem.