Jeho jméno je součástí fyziky a znal ho i Einstein. Akademici připomenou Ernsta Macha

Dnes odhalí zástupci Jednoty českých matematiků a fyziků pamětní desku na rektorátu Univerzity Karlovy v Praze. Tam Mach působil nejen jako rektor, ale začal tam také s převratným výzkumem rázových vln.

V pátek pak Macha připomene konference v Brně. Na akci, která bude přístupná i pro veřejnost, vystoupí například Friedrich Stadler z Vídeňské univerzity nebo předseda Učené společnosti České republiky Jiří Bičák. Chybět by neměl ani předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

„Je svým odborným zaměřením chemik, ale rovněž je znalcem Macha. Jeho přednáška má název Ernst Mach – technik a pedagog,“ popisuje organizátorka akce Jana Musilová.

Část konference se bude věnovat také vědeckým začátkům a vůbec životu brněnského fyzika. Jak líčí fyzik a emeritní profesor Masarykovy univerzity Martin Černohorský, důležitou roli v Machově vzdělání sehrál otec.

„Byl vynikající pedagog. Ernsta v devíti letech poslal do gymnázia v Seitenstettenu. Tam benediktinští otcové po prvním roce studia otci doporučili, ať dá synka něčemu vyučit, ten že je nevzdělatelný. Po dalším vzdělávání zase otcem, když tedy ho na tom gymnáziu nevzdělali, tak otec ho vzdělal tak, že ve čtrnácti letech byl přijat do kroměřížského piaristického gymnázia do sexty. No a dobře si tam vedl,“ říká Černohorský.

Mach, který se narodil 18, února 1838 v Brně-Chrlicích je sice nejznámější pro své objevy v oblasti fyziky, vždy je však propojoval s dalšími obory.

Ernst Mach (na snímku z roku 1898)|foto: Wellcome Images (licence CC BY 4.0)

Například ve spojení s fyziologií člověka pomáhal popsat, jak se lidské tělo, konkrétně střední ucho, vyrovnává se změnami polohy, tedy jak člověk vnímá a udržuje rovnováhu.

Velmi významný je jeho přínos také pro oblast letectví, a to nejen tím, že je po něm pojmenovaná jednotka mach. Jako první dokázal Mach vyfotit vlny šířící se od letícího tělesa a popsat tak chování předmětů pohybujících se nadzvukovou rychlostí.

Přístup, který praktikoval při tomto experimentu, se odráží i v jeho filozofickém myšlení, kdy zpochybňoval cokoliv, co nešlo prakticky dokázat, a to třeba včetně existence atomů.

„Často se cituje jeho výrok, že když někdo začal o atomech, tak na adresu atomu řekl: Už jste nějaký atom viděl? Dneska by ho už viděl. On sám ho ještě vidět nemohl, ale ještě za jeho života bylo dostatek důkazů,“ dodává Černohorský.

Výročí vědce připomene i červnová mezinárodní konference věnovaná Machovi, která se uskuteční ve Vídni.