Jedno z nejstarších měst na Moravě postavili Keltové a pak beze stopy zmizeli
Při cestě přes Drahanskou vrchovinu z Prostějova do Boskovic prochází cesta vesničkou Malé Hradisko. Jen zasvěcení milovníci historie tuší, že na počátku našeho věku zde patrně bylo mnohem živěji než dnes. Na ostrohu nad vesnicí, který se vypíná nad údolím řeky Okluky, stávalo jedno z nejvýznamnějších keltských hradišť Moravy, které se odpradávna nazývalo Staré Hradisko.
První zmínka o „hoře Kadidlné“ pochází ze zemských desek olomouckých z roku 1519 a potvrzuje, že toto místo bylo proslulé nálezy jantaru už od středověku. Je dokonce zaznamenáno i na proslulé Komenského mapě Moravy z roku 1627. Tehdejší lidé si však nedokázali vysvětlit, jak se sem vzácná pryskyřice dostala. Dalším nálezům nevěnovali náhodní průzkumníci pozornost. Až amatérské výzkumy boskovických rodáků F. Lipky a K. Snětiny před první světovou válkou a ve 20. letech minulého století podnítily zájem profesionálních archeologů a průzkum lokality trvá dodnes.
Není se co divit, protože jen valy ohraničená část hradiště má rozlohu38 hektarů. K tomu bylo zjištěno, že před oppidem byla osídlena ještě podobně velká plocha jakéhosi předhradí. Oblast byla chráněna hradbou a příkopy, dovnitř se vcházelo branami, které nutily případné útočníky projít jakousi uličkou mezi opevněním. I samotná plocha hradiště byla rozdělena na tři díly, které měly samostatná opevnění.
V oppidu žilo v době jeho největšího rozmachu na pět tisíc Keltů
Počátky zdejšího oppida zasazují vědci do první poloviny druhého století před naším letopočtem. V té době bylo správním, obchodním, řemeslným, obranným ale také kultovním střediskem velké části Moravy. Nálezy archeologů potvrzují, že zde panoval čilý obchodní ruch, který zasahoval až do velmi vzdálených zemí. Vědci odhadují, že na hradišti žilo v době největší slávy kolem 5 000 obyvatel.
Z nálezů děl dávných řemeslníků se dozvídáme, že se zde zpracovávalo železo, drahé kovy, vyráběla se keramika, sklo, ale odlévaly se zde také peníze. Dochovaly se i kultovní předměty, které prozrazují, že součástí aglomerace byla pravděpodobně také druidská svatyně.
Zajímavé je, že jak se zde Keltově objevili, tak také odešli. Žádný z nálezů nesvědčí o tom, že by hradiště zaniklo vlivem nějaké katastrofy či válečného konfliktu. Jednou z možností je, že zdejší obyvatelé odešli ze svých domovů raději dobrovolně v obavě před nastupujícími germánskými kmeny. Stalo se tak někdy v prvním století po Kristu a od té doby byla zdejší lokalita opuštěná.
Současná podoba Starého Hradiska možná návštěvníky překvapí. Jedná se o pahorek porostlý trávou, na níž se pasou krávy. Jen pozorný pohled odhalí ve zdejších zelených pásech zbytky valů a příkopů, které se zachovaly do dnešních dnů. Výška valů nad terénem přesahuje ještě dnes šest metrů, což svědčí o někdejší úctyhodné velikosti opevnění. Pro turisty jsou tu tabule naučné stezky, které je provedou pozoruhodnou krajinou, jejíž historie je mnohem vousatější, než nejstarší zápisy v kronikách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bez věřících voličů nevyhrajete volby, říká bývalý stratég Obamy. Trumpovi se povedlo oslovit katolíky
-
Přešlap při přípravě vysokorychlostní tratě vyšel na 10 milionů korun. Průzkumníci navrtali plynovod
-
Evropo, postav se na vlastní nohy, říká Trump. Dvě procenta na obranu stačit nebudou, míní Lipavský
-
Viktoria Plzeň si připisuje první výhru v Evropské lize, doma přehrála Real Sociedad 2:1