Jedenáctiletí včelaři o svůj včelín pečují zodpovědně

Školáci ze základní školy v Luhačovicích se starají o svůj vlastní včelín. Dřevěný, žlutě natřený domeček stojí na školní zahradě od šedesátých let. Podle vedoucího včelařského kroužku a zároveň předsedy luhačovické včelařské organizace Pavla Horáka jde o jediný školní včelín v kraji.

Okolo včelína poletují včely, ale děti z včelařského kroužku se jsou naprosto klidné. „ Když je vyprovokujeme, tak začnou útočit. Ale jinak jsou úplně neškodné,“ vysvětluje jedenáctiletý Honza, který chodí do kroužku prvním rokem.

Děti z včelařského kroužku u školního včelína v Luhačovicích.|foto: Karolína Peřestá

S včelími žihadly ale mnozí už mají zkušenosti. „Když vytáčíme, tak jsou hodně agresivní, už mě při tom dvakrát píchly,“ konstatuje jedenáctiletá Silvie.

Děti z včelařského kroužku u školního včelína v Luhačovicích.|foto: Karolína Peřestá

Děti pak zapalují dýmák, plechovku s dírkami a měchem. „Ten měch se stlačí a vzduch vytlačí kouř nahoru. Musíme včely zakouřit, aby věděly, že s nimi budeme pracovat,“ vysvětlují děti.

Děti z včelařského kroužku u školního včelína v Luhačovicích.|foto: Karolína Peřestá

Okolo úlu se pohybují úplně samozřejmě, umí ho rozebrat a vytáhnout rámy. „Na tom plástu vidíme zásoby a nektar,“ ukazují děti.

Pod bedlivým dohledem Pavla Horáka dvakrát ročně vytáčí med a dělají i další práce.

Děti z včelařského kroužku u školního včelína v Luhačovicích.|foto: Karolína Peřestá

„Kroužek vedu od roku 2010. Už když moje manželka chodila do školy, založil tady pan Šimoník tento včelínek. Před několik alety tu byl poslední učitel, který je včelař. Když jsem zjistil, že by to zaniklo, řekl jsem si, že to musíme vzít do rukou. Jsem rád, že tu máme takové šikovné děti,“ pochvaluje si vedoucí kroužku.

Malí včelaři stáčejí med, vyrábí i svíčky z vosku a čas od času otevřou svůj včelín i veřejnosti.