To je Brno podruhé. Nový průvodce přibližuje město očima dětí, herečky nebo módního návrháře

Jeden z autorů v ní například označil Kuřim jako pracovní tábor nebo Blansko za město, kde na člověka dýchne nicota. Ředitelku infocentra to kvůli stížnostem málem stálo místo. Ve druhém díle knihy se proto jedenáct autorů strefuje pouze do Brna a s menší kontroverzí.

Čtěte také

VLTAVA

Fenomén Brno. Proč má moravská metropole skvělé kavárny i fungující kulturní program?

„Já mám hrozně ráda chození po Brně a vůbec po městech jako takových. Moc mě nebaví takové ty profláklé lokality, kde potkáváte spoustu lidí. Ráda odbočuju do nějakých zapadlých uliček,“ říká fotografka Áša Sárová, která do Průvodce napsala kapitolu Skryté Brno o místech skoro neznámých nebo mizejících. „Mnohdy jsou to taková špinavá hnusná zákoutí, ale člověk tam může objevit kousek historie města.“

Další kapitoly jsou psané z pohledu dětí, módního návrháře, železničního nadšence nebo divadelní herečky. Čtenáři se například dočtou, že: „Pod nejhorším nádražím v republice byl v Brně nejhorší podchod zvaný Myší díra. Zápach pražených oříšků se v něm mísil s vůní bezdomovců, kapsáři okrádali vyděšené návštěvníky města, svérázný pán choval v náruči svou beznohou ženu a nabízel ji za úplatu k sexuálním službám.“

„Opravdu to není typický cestopis, nebo takový ten PR produkt, jako jsou běžné průvodce, které vám nabízejí naleštěnou variantu toho, jak se to město chce prezentovat,“ komentuje vznik průvodce ředitelka Infocentra Jana Janulíková. Jedenáct autorů, kteří jsou až na jednoho Pražana všichni z Brna, mělo při psaní téměř maximální svobodu. „Co je víc, než poznat tu autentickou realitu očima místních svérázů?“

Vydání průvodce To je Brno stálo skoro 140 tisíc korun. Brněnské Infocentrum věří, že se bude lidem líbit a že si na sebe kniha – stejně jako první díl – vydělá.