Jaroslav Heyrovský byl za polarograf nominovaný na Nobelovu cenu celkem osmnáctkrát
Životním heslem českého vědce Jaroslava Heyrovského bylo „Pracuj, dokonči, publikuj.“ Na Akademickém gymnáziu seděl v jedné lavici s Karlem Čapkem.
Bavila ho chemie, fyzika a matematika. Začal ji studovat na Karlově univerzitě, a pak ho zájem o biochemii zavedl až do Londýna. Roku 1922, ve dvaatřiceti letech, objevil metodu používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává.
Takto získával informace o druhu a množství látek v roztoku obsažených. Výsledky měření jsou cenné při chemické analýze a základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Protože si byl Jaroslav Heyrovský vědom významu svého objevu, později nazvaného polarografie, ihned se skupinou spolupracovníků zahájil další výzkumy.
O čtyři roky později se svým japonským spolupracovníkem Masuzó Shikatou zkonstruovali polarograf, přístroj, který měřené veličiny zapisoval. Za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chemii převzal roku 1959 z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. Nobelovu cenu za chemii. Heyrovský byl nominován už mnohokrát před tím, vyšlo to až po osmnácté, 37 let od jeho životního objevu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
