Jan Šťastný na Zlín Film Festivalu: Žiju život nomen omen

30. květen 2022

„Sdílet zážitek s někým v kinosále, koupit si popcorn, to se doma nahradit nedá.“ Na 62. ročník zlínského filmového festivalu dorazil i herec Jan Šťastný. Vrací se vlastně domů. Coby rodák se tady také tak cítí.

Když srovnává tempo a rytmus Prahy a Zlína, říká: „Když přijedu sem, tak tempo zvolní. V Praze všichni pořád někam spěchají, každý na každého křičí, pořád se něco nestíhá. Tady se udělá stejné penzum práce a tyto atributy jako křik, spěch, povykování, pobíhání tady vůbec nevidím. Proto to tady mám tak rád.“

„Žiju život nomen omen. To neznamená, že bych v životě neměl trable, ale myslím si, že je dobré se na život koukat z té lepší stránky.“
Jan Šťastný, herec a dabér

V dospívání tíhnul ke studiu medicíny i stavařině. V amatérském divadelním souboru ho připravili na zkoušky a tak si řekl, proč to nezkusit. „Pikantní na tom je, že mi to bylo jedno… a ono to vyšlo. Až někdy ve třetím ročníku jsem si k tomu našel vztah a dneska už bych neměnil. A jestli mě už jako dítě napadlo, že bych mohl být někdy na plátně? Ani náhodou!“

Jak vzpomíná na „zlaté časy dabingu“? A co pro něj znamená potlesk diváků po představení? Poslechněte si Apetýt, který jsme vysílali z obchodního centra Zlaté jablko ve Zlíně.

autoři: Jarka Vykoupilová , lop
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová